130 let

Zemřela legendární choreografka Pina Bausch

Česko

PRAHA V úterý ráno zemřela jedna z největších postav novodobé taneční historie německá choreografka Pina Bausch. Před několika dny u ní lékaři diagnostikovali rakovinu.

Bausch se narodila v Solingenu 27. června 1940. V patnácti letech začala studovat na tanečním oddělení Folkwang Schule v Essenu, pod vedením Kurta Joosse. Na přelomu padesátých a šedesátých let pobývala ve Spojených státech, kde se inspirovala tehdy progresivními styly významných amerických tanečních modernistů.

Radikální zlom Po návratu z USA se stala sólistkou v nově založeném souboru FolkwangBallett, který vedl Kurt Jooss. Jako choreografka debutovala dílem Fragment (1968) na hudbu Bély Bartóka, které vytvořila právě pro toto těleso. V letech 1969–1973 zde působila jako umělecká vedoucí, choreografka a tanečnice.

Jejími hlavními spolupracovníky v tomto období byli Kurt Jooss, Antony Tudor a zvláště Jean Cébron. V roce 1973 jí svěřil intendant wuppertalského divadla Arno Wüstenhöfer vedení tamějšího baletního souboru. Do té doby tradiční repertoár a styl provinční baletní company podrobila radikální proměně, včetně personálu. Nový soubor se zapsal do taneční historie jako Wuppertal Tanztheater, později jako Tanztheater Wuppertal Pina Bausch.

Pro tento soubor, v němž někteří tanečníci působí dodnes, vytvořila desítky choreografií. Její choreografický způsob se do taneční terminologie zapsal jako taneční divadlo. Choreografie Piny Bausch byly sledem emocionálních obrazů, v nichž se zabývala vzpomínkami, podvědomými touhami, otázkami identity a zejména složitostí vzájemného porozumění mezi mužem a ženou.

V devadesátých letech cestovala se souborem po světě a inspirovala se atmosférou velkých měst, z nichž pak čerpala materiál pro velké choreografické fresky. K jejím největším dílům patří Blaubart, Café Müller, Nelken, Two Cigarettes in the Dark nebo její film The Complaint of the Emperess. Pedro Almodóvar ji obsadil do snímku Mluv s ní, který lze chápat jako poctu této výjimečné taneční umělkyni.

***

lidovky.cz Záznam z Café Müller najdete na www.lidovky.cz/kultura

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás