Ukázkový případ porušení zákoníku práce a diskriminačního jednání zaměstnavatele nepokračoval jen díky tomu, že se poškozená obrátila na místa, kde znevýhodněným zaměstnancům pomáhají. Případů diskriminace v zaměstnání, které si ženy nenechají pro sebe, v Brně přibývá.
„Nejčastější formou diskriminace je nerovnost platových podmínek. Výjimkou není ani sexuální obtěžování,“ řekla Linda Sokačová ze společnosti Gender studies, podle které mezi nejohroženější patří ženy i muži nad padesát let nebo matky s malými dětmi.
V Brně se na počtu nezaměstnaných obě pohlaví podílejí rovnoměrně. Pracovní podmínky žen jsou však horší. „To se hned tak nezmění. Diskriminace v zaměstnání se totiž velice těžko dokazuje,“ tvrdí mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Drmolová. Podle ní například personalisté větších firem dobře vědí, jak u přijímacího pohovoru bez porušení zákona získat cenné informace, třeba o rodinných poměrech uchazečů. „Ptát se na to nesmějí, některé z žen takové údaje prozradí samy,“ dodává mluvčí. Stopy diskriminace se objevují i v inzerátech, například když firmy hledají flexibilní zaměstnance do mladého kolektivu.
S problémem nerovných pracovních podmínek může pomoci inspektorát práce, ale i nová centra, která se problémem zabývají. Sokačová do Brna přijela představit projekt Půl napůl. V jeho rámci Knihovna Jiřího Mahena v Kobližné ulici otevřela informační místo, které bude pomáhat radami i knižním fondem.
Pracoviště v knihovně a další místa v metropoli hledají alternativní cesty, jak ženám v rizikovém postavení či situaci pomoci.
„Nezaměstnané ženy mohou třeba začít podnikat. Naším cílem je dodat jim odvahu v nelehkých začátcích,“ uvedla prezidentka Moravské asociace podnikatelek a manažerek Mona Nechvátalová. Její kolegyně se od ledna věnovaly desítkám žen, které se chtějí postavit na vlastní nohy.
Spokojené klientky má i brněnská odnož Českého svazu žen. „Ženy se u nás naučí práci s internetem, čímž získají víc sebevědomí, poskočí o stupínek výš na trhu práce,“ řekla koordinátorka projektu Margita Březnová.
„Nejčastější formou diskriminace je nerovnost platových podmínek. Výjimkou není ani sexuální obtěžování,“ řekla Linda Sokačová ze společnosti Gender studies, podle které mezi nejohroženější patří ženy i muži nad padesát let nebo matky s malými dětmi.
V Brně se na počtu nezaměstnaných obě pohlaví podílejí rovnoměrně. Pracovní podmínky žen jsou však horší. „To se hned tak nezmění. Diskriminace v zaměstnání se totiž velice těžko dokazuje,“ tvrdí mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Drmolová. Podle ní například personalisté větších firem dobře vědí, jak u přijímacího pohovoru bez porušení zákona získat cenné informace, třeba o rodinných poměrech uchazečů. „Ptát se na to nesmějí, některé z žen takové údaje prozradí samy,“ dodává mluvčí. Stopy diskriminace se objevují i v inzerátech, například když firmy hledají flexibilní zaměstnance do mladého kolektivu.
S problémem nerovných pracovních podmínek může pomoci inspektorát práce, ale i nová centra, která se problémem zabývají. Sokačová do Brna přijela představit projekt Půl napůl. V jeho rámci Knihovna Jiřího Mahena v Kobližné ulici otevřela informační místo, které bude pomáhat radami i knižním fondem.
Pracoviště v knihovně a další místa v metropoli hledají alternativní cesty, jak ženám v rizikovém postavení či situaci pomoci.
„Nezaměstnané ženy mohou třeba začít podnikat. Naším cílem je dodat jim odvahu v nelehkých začátcích,“ uvedla prezidentka Moravské asociace podnikatelek a manažerek Mona Nechvátalová. Její kolegyně se od ledna věnovaly desítkám žen, které se chtějí postavit na vlastní nohy.
Spokojené klientky má i brněnská odnož Českého svazu žen. „Ženy se u nás naučí práci s internetem, čímž získají víc sebevědomí, poskočí o stupínek výš na trhu práce,“ řekla koordinátorka projektu Margita Březnová.
