"Já v její spolupráci s panem Dohnalem problém nevidím," řekl serveru Lidovky.cz Štěpán Komárek, předseda lidovců na Vysočině. "Nevím o ničem špatném, co tam (na NKÚ) dělala nebo co by jí bylo vytýkáno," dodal.
Stačí však nahlédnout do novinových archivů. O roli Zikmundové v Dohnalově úřadě se psalo nejednou - o úkolech, které měla na starosti, i odměnách, které za to inkasovala.
Dohnalova oblíbenkyně
Ještě před angažmá v čele NKÚ působil Dohnal v roli hejtmana Vysočiny, Zikmundová vedla tamější krajský úřad. Tak začala jejich několikaletá spolupráce. Poté, co poslanci zvolili Dohnala šéfem NKÚ, pozval Zikmundovou do svého nejbližšího týmu a jmenoval ji ředitelkou správní sekce.
Bývalý prezident NKÚ František Dohnal
Zikmundová se do úřadu uvedla projektem na "řízení lidských zdrojů", který spolykal takřka milion korun. Sami členové kolegia kontrolního úřadu v minulosti projekt kritizovali - jako naprosto zbytečný. Dohnalova oblíbenkyně si přesto vysloužila sympatické roční odměny. V roce 2010 si vylepšila roční příjem o 453 tisíc korun, v roce 2011 dostala od Dohnala prémie 331 tisíc korun. Na tak vysoké částky přitom nedosáhli ani šéfové odborů, kteří se podíleli na kontrolách - tedy hlavní činnosti úřadu.
Kromě ročních bonusů ale Zikmundové na účet přicházely i prémie za to, že napravovala chyby, které za sebou Dohnal nechával. Jakmile totiž šéf NKÚ sklidil za něco kritiku od kolegia úřadu, byla to ona, kdo dostal na starosti nápravu - a následně odměnu. Ať už šlo o "nápravná opatření k auditům" či "zajištění plné funkčnosti školícího střediska", jehož předraženou rekonstrukci kritizovali i poslanci.
V důležité pozici
V čele NKÚ skončil Dohnal kvůli tomu, že odmítl vpustit poslance ke kontrole hospodaření úřadu. Výtkám čelil však i z jiných důvodů. Za jeho vedení totiž NKÚ podepsal řadu kontroverzních smluv. Pod palbu kritiky se dostal například, když se ukázalo, že kanceláře úřadu uklízela firma, která zakázku získala bez výběrového řízení. Správa a údržba majetku přitom spadá pod Odbor hospodářské správy, který je podřízen správní sekci. A tu řídila Zikmundová.
Vzhledem k této funkci je také pravděpodobné, že se podílela na rozhodnutí, kterou budovu si NKÚ pronajme pro svou činnost. Volba padla na soukromé administrativní centrum Tokovo, kde se úřad nachází dosud. To se však ukázalo jako značně drahé. Zatímco ve státní budově činil v roce 2010 průměrný náklad na jednoho úředníka 43 tisíc korun, v budově Tokovo už se jednalo o 237 tisíc.
ČTĚTE VÍCE: |
Dohnal sklízel výtky také za to, že svévolně - bez souhlasu kolegia - upravoval rozpočet úřadu. I v tomto ohledu je důvod se domnívat, že k tomu docházelo s tichým souhlasem Zikmundové. Odbor finanční, který rozpočet úřadu zpracovává, totiž spadal taktéž pod ni.
Server Lidovky.cz se snažil Zikmundovou kontaktovat, aby sama zhodnotila své působení v kontrolním orgánu. Telefon však nezvedala, na sms zprávu nereagovala.
Skoro ministryně
Práce na kontrolním úřadě je už ale pro Zikmundovou minulostí. Po příchodu dočasného šéfa Miloslava Kaly přišla o místo. Nyní se chce coby nestranice na kandidátce KDU-ČSL vrhnout do krajské politiky. Pokud se jí to podaří - průzkumy naznačují, že coby trojka kandidátky má velkou šanci - nebyla by to její úplně první zkušenost s politikou. V Topolánkově první vládě, která vznikala v roce 2006, se měla ujmout funkce ministryně bez portfeje. Nejprve kývla, pak si to však rozmyslela.
"Sotva se o ní začalo mluvit, někdo hned napsal, že je nevýrazná a to ji zaskočilo. Vysvětloval jsem jí, že tyhle útoky jsou v politice běžné, ale ona řekla, že není připravená, že to pro ni není," komentoval tehdy její obrat Jiří Čunek, bývalý šéf Lidovců. Zikmundová tak zůstala v čele krajského úřadu v Jihlavě, odkud po čase odešla za Dohnalem na NKÚ.
