Cílem nových opatření je stupňovat tlak na Mugabeho vládu. Z Bruselu i z jednotlivých členských zemí unie v minulých týdnech směrem k této jihoafrické zemi zaznívala ostrá kritika. Jejím předmětem byly zejména okolnosti znovuzvolení Mugabeho do čela země a to, že předvolební kampaň provázely násilnosti a útoky proti opozici.
„My jsme to obecně podporovali,“ řekl ČTK o českém postoji ke zvažovanému rozšíření sankcí vůči Zimbabwe ještě před začátkem jednání vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který v Bruselu zastupoval Českou republiku společně s šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem. Ať dopadnou jednání jakkoliv Sankce, které byly původně uvaleny kvůli vyvlastňování pozemků v roce 2002, dosud zahrnovaly zákazy cest a zmražení finančních aktiv více než stovky zimbabwských předáků spjatých s režimem. Teď by se měly vztahovat i na čtyři firmy, které režim pomáhají financovat.
Ministři se rozhodli sankce zpřísnit i přes pondělní dohodu Mugabeho s opozicí, že spolu začnou jednat o řešení politické krize v zemi. Prezident se s šéfem opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) Morganem Tsvangiraiem dohodl, že budou jednat v Jihoafrické republice.
Mugabe stojí v čele Zimbabwe sužovaného hospodářskými problémy už od vyhlášení nezávislosti na Británii (téměř 30 let).
