Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu podle Babiše sníží příjmy rozpočtu o zhruba 74 miliard korun a rozpočet na příští rok s tím bude podle něj počítat.
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována.
„Znovuzavedení progresivního zdanění a dvou sazeb povede k úsporám na dani v řádu vyšších stovek až tisícikorun měsíčně pro většinu zaměstnanců,“ uvedl expert na daně a partner poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal. Na druhou stranu ale podle něj povede ke zvýšení daňového zatížení u lidí, kteří kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, které v součtu převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. „Tyto pasivní příjmy byly dosud zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent,“ dodal.
Návrh podle partnera poradenské společnosti Apogeo Jiřího Žežulky fakticky zavádí daňovou progresi u daně z příjmu fyzických osob, přičemž u většiny daňových poplatníků to bude znamenat úsporu na daních. Obnovení daňové progrese vnímá jako negativní krok. „Návrh bude znamenat další výpadek z příjmu státního rozpočtu v rozsahu 70 až 90 miliard korun. Bohužel nebylo řečeno, jak bude tento výpadek kompenzován,“ uvedl.
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, na kterých se vládní koalice dohodla, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem srpna představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se poté dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby. K zavedení případné třetí sazby, o které se uvažovalo, předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že výnos ze střední sazby by byl jen několik stovek milionů korun ročně. „A to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmu,“ uvedl Hamáček.
Způsob předložení změny daní do Sněmovny bude podle Babiše řešit Schillerová.
Tisíce pro penzisty
Lídři koaličních stran se také shodli, že senioři a seniorky by měli letos v prosinci dostat mimořádný příspěvek k důchodu 5000 korun. Stejnou částku by měli obdržet i lidé s invalidní a pozůstalostní penzí. Vyplacení by měl upravit zákon. Aby začal platit, musí ho schválit nejen vláda, ale i parlament a podepsat prezident.
Stát by měl na příspěvky podle Babiše vydat 15 miliard korun. Starobních důchodů a důchodkyň je 2,41 milionu. Invalidní penzi pobírá asi 419 000 lidí a pozůstalostní 64 000. Opoziční politici mluví o mimořádné podpoře jako o uplácení voličů. „Chtěl bych zdůraznit, že skutečně to, co navrhujeme, není žádná korupce, žádný úplatek,“ uvedl Babiš. Podle něj opoziční ODS a TOP 09 útočí na seniory.
Premiér zmínil, že by od ledna zákonná valorizace měla činit v průměru 848 korun. Výdaje na penze to příští rok zvedne o 32,5 miliardy korun. Koalice původně zvažovala, že důchodci dostanou přidáno od ledna víc, než nařizuje zákon. Zvedlo by to ale výdaje nejen příští rok, ale i ve všech dalších letech. Důchodový systém je nyní v propadu. Za první pololetí se deficit blížil 14 miliardám korun.
„Po vzájemné debatě jsme dospěli k tomu, že je lepší dát jednorázový příspěvek v rámci stávajícího rozpočtu, kde je na to prostor,“ řekl premiér. Vláda prosadila pro letošek zvýšení rozpočtového schodku na 500 miliard z původních 40 miliard.
Babiš řekl, že příspěvek nemá souvislost s virem a není to rouškovné. Hamáček zdůvodnil mimořádnou podporu růstem cen. Na seniory dopadl víc než na ostatní. Index spotřebitelských cen se v červenci v Česku meziročně zvedl o 3,4 procenta, seniorům pak o 3,9 procenta.
„Naši důchodci, kteří tady 60 let budovali naši zemi a klíčovou infrastrukturu, si to (příspěvek) zaslouží. Jejich životní náklady stoupají,“ uvedl Babiš.
Zákon o důchodovém pojištění obsahuje nyní i pojistku pro vysoký růst cen. Pokud by se zvedly v měsíci o pět procent, upraví se podle toho důchody. K mimořádnému přidání v roce 2008 kvůli inflaci nad pětiprocentní hranicí přistoupila tehdejší Topolánkova vláda. Nyní se navýšení cen přes pět procent nedostalo. Podle Hamáčka jsou dopady na penzisty ale nyní velké a není s podporou třeba čekat na vyšší zdražení.
Návrh s mimořádným příspěvkem připraví ministerstvo práce. Zda by se případný zákon projednával zrychleně, Hamáček s Babišem neupřesnili. Vicepremiér a šéf ČSSD poznamenal, že se musí kvůli výplatě dávky technicky nastavit systémy sociální správy.
Superhrubá mzda je předmětem sporů již od zavedení v roce 2008
|
