Úterý 7. dubna 2020svátek má Heřman, Hermína 18 °C jasno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Drobní podnikatelé postižení opatřeními mají dostávat 15 tisíc měsíčně, některé obchody mohou otevřít

Ministryně financí Alena Schillerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministryně financí Alena Schillerová | foto: ČTK

Praha Vláda se potřetí v tomto týdnu sešla k jednání kvůli šíření koronaviru. Na mimořádném zasedání probírali ve čtvrtek ministři opatření k omezení dopadů koronavirové pandemie. Vláda bude vyplácet drobným podnikatelům postiženým nařízeními vlády 15 tisíc korun měsíčně po dobu trvání opatření, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která má připravit potřebnou legislativu.

Podle hrubých odhadů by to mělo stát měsíčně přes sedm miliard korun. Zároveň chce ministryně připravit novelu zákona o spotřebitelském úvěru, který by měl pomoci podnikatelům například s odložením splátek. Návrhy zákonů chce Schillerová předložit Sněmovně ve stavu legislativní nouze, Parlament by je měl schválit v týdnu před Velikonocemi.

„Podpoříme částku 15 000 korun měsíčně OSVČ, které de facto zavřely provozovny, nebo jsme jim znemožnili podnikání kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Vyplácet bychom měli po dobu omezení podnikání,“ uvedla Schillerová.

Ministryně upřesnila, že pomoc by měla směřovat na OSVČ, které mají příjmy pouze z podnikání. Příspěvek by měla vyplácet finanční správa. „Odhad, kolik to bude stát, se dělá velmi těžce. Počet OSVČ je někde mezi 400.000 až půl milionem. Nedokážeme nyní odhadnout, kdo se přihlásí, ale hrubý odhad je přes sedm miliard korun měsíčně,“ uvedla.

Schillerová s odkazem na premiéra Andreje Babiše a předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO) uvedla, že Sněmovna by se měla sejít 7. dubna, aby zákonem umožnila finanční správě výplatu částek. Pokud o den později souhlas potvrdí i Senát a následně prezident, s výplatou by bylo možné začít v týdnu po Velikonocích.

Stát již odpustil drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset v tomto období zálohy hradit. Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost.

Přímou finanční podporu živnostníků už dříve navrhovaly opoziční strany. Představitelé ODS například uvedli, že navrhnou, aby živnostníci dostali jednorázově 30.000 korun. TOP 09 zase dříve oznámila, že chce pro OSVČ bez zaměstnanců příspěvek 45.000 rozložený do tří splátek.

„Chystám a budu předkládat ve stavu legislativní nouze zákon o spotřebitelském úvěru. Máme různé signály od neziskového sektoru, že tam mohou být problémy. Chceme tak živnostníkům zjednodušit problematiku úvěrů, například odložení splátek. Tedy zpřísnit podmínky na tuto dobu, aby se nedostali živnostníci do problémů,“ uvedla dále Schillerová.

Řekla, že jedná s řediteli bank působících na českém trhu. Vyzvala je k tomu, aby vytvořili bankovní balíček, kde by odložili splátky úvěrů drobným podnikatelům minimálně na dobu tří měsíců a případně snížili, nebo nejlépe odpustili úroky u úvěrů i hypoték. „Vyjádřili se v tom smyslu, že rozhodně nechtějí, aby se někdo dostal v této době do problémů. Čekám, že ve velice krátké dojde k nějaké dohodě o bankovním balíčku,“ uvedla ministryně.

Vedle osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění vláda také schválila vyplácení ošetřovného pro OSVČ. Drobní podnikatelé rovněž budou od pondělka moci v rámci programu COVID II žádat o bezúročné půjčky, u kterých není stanovena minimální hranice půjčky. Žádosti by měly být přijímány do 15 milionů korun.

Celkově opatření budou podle Schillerové stát desítky miliard korun. „Velkou neznámou je ovšem čas. Nevíme, jak dlouho bude tento stav trvat,“ dodala. Tento týden Sněmovna schválila vládě zvýšení schodku státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Dávky bez přehodnocení

Úřady práce zřejmě nebudou pro druhé čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Lidé by dávky měli dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za poslední čtvrtletí. Kvůli omezení šíření nákazy koronavirem návrh ve čtvrtek na dobu nouzového stavu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). Zákon musí ještě přijmout Parlament a podepsat prezident.

Předlohu připravilo ministerstvo práce. Chce tak minimalizovat kontakt lidí s firmami a úřady, ulevit České poště při doručování zásilek a uvolnit ruce pracovníkům úřadů práce na jinou agendu. Návrh zákona zveřejnila vláda na svém webu.

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce podle nynějších pravidel dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Nyní je to tedy do konce dubna. Pokud by to neudělali, vyplácení pomoci od státu se zastaví. Kdyby potvrzení neposkytli do konce daného čtvrtletí, teď tedy do konce června, o dávku přijdou. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upraví.

Ministerstvo práce navrhuje, aby tentokrát příjemci příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a zvýšení příspěvku na péči do konce dubna požadované dokumenty dokládat nemuseli. „Jedná se o mimořádnou právní úpravu, která bude platná pouze pro omezené časové období z důvodu vyhlášeného nouzového stavu,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k zákonu.

Úřady práce by při stanovení dávky měly vycházet z dokladů z minulého čtvrtletí. Lidé by jim měli posílat potvrzení v případě, že se u nich něco změnilo, a to třeba okruh posuzovaných osob či příjmy. Potřebné podklady mohou dodat, jakmile to u nich bude možné. Úřad práce změny zohlední od měsíce, ve kterém se o nich dozví, uvedli autoři návrhu. Dodali, že nové žádosti chystaný zákon neovlivní.

Letos v únoru podle podkladů k navrhované normě úřady práce vyplatily 201.083 přídavků na dítě, 145.826 příspěvků na bydlení a 5260 zvýšení u příspěvku na péči.

Některé obchody mohou otevřít

Zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách se od pátečních 06:00 nebude vztahovat na zámečnictví či opravu, údržbu a instalaci strojů a zařízení pro domácnost. Vyplývá to z aktualizovaného mimořádného opatření, které na webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Omezeny nebudou ani myčky automobilů. Od začátku měly výjimku například prodejny potravin, lékárny či drogerie.

Opatření platí do středy 1. dubna 06:00. Ministerstvo zároveň nařídilo provozovatelům prodejen potravin, aby u vchodu bezplatně poskytovali zákazníkům jednorázové rukavice nebo jiný ochranný prostředek na ruce.

Bezúročné úvěry

Podnikatelé budou moci od pondělí žádat o bezúročné úvěry s ročním odkladem splátek v programu COVID II. Nebude stanovena minimální hranice půjčky, žádosti by měly být přijímány do 15 milionů korun. Program budou tak moci využít na rozdíl od první vlny živnostníci a drobní podnikatelé. O úvěry bude možné žádat u většiny komerčních bank, se kterými se nyní podepisují smlouvy. Ručit za půjčky bude stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Po jednání vlády to ve čtvrtek řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Do programu COVID II vláda vyčlenila pět miliard korun. Díky zapojení komerčních bank se vložené peníze znásobí, podnikatelé by tak měli mít k dispozici okolo 30 miliard korun. Záruka ČMZRB by měla podle dřívějších informací krýt až 80 procent komerčního úvěru. Předpokládaná doba ručení bude tři roky.

Stejně jako v první vlně programu bude možné úvěry využít pouze k úhradě provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál či zásoby. Žádosti budou muset podnikatelé podávat u jednotlivých bank. Podle Havlíčka by měla být zapojena většina komerčních bank působících na českém trhu.

V programu COVID I přijala ČMZRB více než 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. Firmy mohly žádat o půjčky od půl milionu do 15 milionů korun.

Uvolnění pro hotely a penziony

Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo režim pro hotely a penziony, nově mohou poskytovat službu lidem, kteří požadují ubytování kvůli práci. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Nadále platí výjimka ze zákazu prodeje a poskytování ubytovacích služeb pro cizince do doby opuštění České republiky či cizince s pracovním povolením na českém území.

Opatření o zákazu prodeje a poskytování ubytovacích služeb platí do středy 1. dubna 06:00. Netýká se osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních a školských ubytovacích zařízeních.

Novela insolvenčního zákona

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) připravuje ve spolupráci s ministerstvem financí kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení. Po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Novela insolvenčního zákona by měla být připravena příští týden a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Volnější režim pro některé pendlery

Kabinet také potvrdil uvolnění režimu pro některé české občany, kteří dojíždějí za prací do Rakouska a Německa. Pro zdravotníky, sociální pracovníky a příslušníky integrovaného záchranného systému nebudou platit pravidla o karanténě kvůli prevenci šíření nového typu koronaviru a nutnosti pracovat mimo území České republiky alespoň tři týdny. Novinářům to po zasedání vlády řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O změně informovalo již ve středu ministerstvo vnitra. Navázala na žádosti německé a rakouské vlády. K překročení hranic budou tito pendleři potřebovat jen potvrzení výkonu přeshraničního zaměstnání v oboru zdravotnictví, sociálních služeb a integrovaného záchranného systému. „Nebudou se na ně vztahovat ta pravidla pro karanténu a to, že musí zůstat tři týdny mimo ČR. A bude dostatečné, pokud budou disponovat dokladem o výkonu povolání v těchto oblastech,“ řekl.

Od čtvrtka platí, že Češi dojíždějící za prací do Rakouska a Německa nemohou vyjet za hranice na méně než 21 dní a po návratu do Česka je čeká dvoutýdenní karanténa. Nově lze v obou zemích pracovat i více než 100 kilometrů od hranic. Pro práci na Slovensku a v Polsku platí stejná pravidla jako doposud, tedy že je možné dojíždět za prací minimálně třikrát týdně v jednom směru a místo výkonu práce musí být do 100 kilometrů od hranice. Pendler u sebe musí mít potvrzení od zaměstnavatele a takzvanou knížku přeshraničního pracovníka.

Pokud Češi zaměstnaní v Německu a Rakousku nechtějí s prací skončit, musí si tam najít ubytování. Při přechodu hranic je čeští policisté zaregistrují do databáze, podle které bude možné určit, zda pendler dodržel režim 21 dní a případně i nařízenou karanténu. Vnitro v té souvislosti varovalo před hrozbou sankcí.

Vnitro ve středu změnu zdůvodnilo tím, že dotčené obory jsou klíčové pro zvládání pandemie koronaviru, a proto je nezbytné neohrozit jejich fungování na obou stranách hranice. Čeští politici už dříve uvedli, že pendleři jsou kvůli možnému zavlečení nákazy rizikem, současně nechtěli způsobit problémy zdravotnickým a sociálním zařízením v německém a rakouském pohraničí, která v hojném počtu využívají české zaměstnance. Pravidla jsou podle vnitra stejná i pro tyto pendlery jezdící pracovat do Česka. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou hasiči, zdravotníci a policie a analogické složky v sousedních zemích.

Miliardy na potravinovou soběstačnost

Vláda uvolnila 3,3 miliardy korun na udržení potravinové soběstačnosti ČR pro rezort zemědělství. Informoval o tom ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Další peníze směřují do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na pomoc podnikatelům v zemědělství s úvěry. Celkem tak bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové na oba programy vyčleněno 4,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy.

Podpora v rámci PGRLF podle Havlíčka spočívá v odložení splátek úvěrů, uvolnění zástav, odkladu splátek jistiny u úvěrů a stanovení sazeb u dotovaných častí úroku úvěrů. „Tedy tento program je obdobný tomu pro průmyslové firmy, který uskutečňuje ČMZRB,“ uvedl Havlíček. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) nabízí bezúročné půjčky podnikatelům postiženým dopady šíření koronaviru. Banka nejdříve poskytovala úvěry přímo a nyní s komerčními bankami úvěry zajišťuje a nebo dotuje jejich úročení.

Změna právního základu pro restrikce

Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod.

Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. „Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil,“ uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku opatření, která stát přijal. Schillerová ve čtvrtek zopakovala své středeční tvrzení, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku.

Změnu právního základu kritizuje opozice a ve čtvrtek ji chce řešit na jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.„Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ řekla ministryně. Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

,
Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Španělští zdravotníci přiváží jednu z madridských seniorek do hotelu, ve kterém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!