Hamáček novinářům po zasedání kabinetu řekl, že do stejného data ministři prodloužili všechna dříve přijatá opatření. Původní zákaz platil od pondělí 16. března do úterý 24. března do 06:00.
Opatření se od počátku nevztahuje například na cesty do zaměstnání, nezbytné cesty za rodinou nebo osobami blízkými, cesty k obstarávání základních životních potřeb, do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb nebo na dobrovolnickou a sousedskou pomoc.
Vláda také schválila odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna. Řekl to vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Návrhy zákonů by měla v úterý projednat Sněmovna. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun. „Definitivně bude odpuštěno zhruba 30 000 korun,“ uvedl Havlíček. Minimální záloha na sociální a zdravotní pojištění činí měsíčně 4896 korun, za šest měsíců je to 29 376 korun.
Nové časy nákupů seniorů
Lidé starší 65 let budou mít nově pro nákupy ve větších obchodech s potravinami vyhrazený čas od 08:00 do 10:00. Omezení pro ostatní nakupující se tak posune na o hodinu pozdější dobu. V obchodech do 500 metrů čtverečních omezení, které vyhlásil kabinet původně od minulého čtvrtka, platit nebude vůbec, sdělil Havlíček. Kabinet podrobnosti usnesení, které má pomoci s ochranou seniorů proti novému typu koronaviru, upravil už podruhé.
Havlíček novinářům řekl, že obchody do 500 metrů čtverečních už mít žádná omezení nebudou. Změna cílí především na malé obchody v obcích, kde třeba další nejsou. „Provozovatel jen musí garantovat, že pokud přijde důchodce, musí se o něj postarat ve smyslu zvýhodnění,“ uvedl. Ve velkých obchodech pak byl čas vyhrazený pro seniory posunut o hodinu, aby měli ostatní prostor nakupovat mezi 07:00 a 08:00 například cestou do práce.
Další omezení pendlerů
Vláda kvůli epidemii koronaviru opět zpřísnila podmínky pro zajíždění za hranice za prací. Pokud chtějí pendleři nadále pracovat v zahraničí, mají si tam zajistit podle pondělního rozhodnutí kabinetu ubytování. Vláda to doporučuje na tři týdny. Po návratu budou pendleři muset počítat se čtrnáctidenní karanténou, řekl Hamáček.
O režimu pro přeshraniční pracovníky vláda jednala i se zástupci Rakouska a Německa. Na jednu stranu vláda podle Hamáčka chce pendlerům umožnit pracovat v zahraničí. Na druhé straně je třeba respektovat, že je to poslední kanál, kudy se může nemoc se zahraničí šířit, uvedl Hamáček. Kabinet tak podle něj dal pracovníkům na výběr jako určitý kompromis. Pokud nechtějí skončit, musejí si nalézt za hranicemi ubytování.
Ministerstvo financí požádá v úterý Evropskou komisi o oprávnění osvobodit od cla a daně z přidané hodnoty (DPH) zdravotnický materiál určený pro boj proti epidemii koronaviru, sdělila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), které vláda udělila zmocnění tento krok učinit. Podle Schillerové opatření pomůže zlevnit potřebný zdravotnický materiál.
Komise podle Schillerové v pondělí zaslala členským státům dopis, že státy, které o to mají zájem, mohou do dvou dnů požádat o oprávnění osvobozovat od cla a DPH dovozy zdravotnických prostředků proti koronaviru, které jsou určené pro veřejné instituce. Ministryně vyjádřila přesvědčení, že Česko oprávnění získá.
Kurzarbeit
Vláda schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru. Stát jim uhradí 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. Podpora má zmírnit dopady koronavirové krize a bránit propouštění, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem programu je firmám dotovat mzdy zaměstnanců, aby nepropouštěly,“ dodala.
Kurzarbeit obsahuje program na ochranu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Náhrady pro lidi v karanténě a příspěvek na mzdy v zavřených provozech schválila vláda už minulý týden, dnes přijala tři zbývající podpory. Pokud firma nemůže přidělovat práci lidem, protože minimálně 30 procent jejich kolegů je v karanténě či na ošetřovném, měl by stát uhradit 80 procent plného výdělku. Při omezení výroby kvůli nedostatku surovin a jiných vstupů dostává pracovník aspoň 80 procent svého příjmu. Stát by měl z toho uhradit 50 procent. Polovinu by měl platit i při výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, kdy zaměstnanec pobírá minimálně 60 procent výdělku.
Podle Maláčové tento týden vláda dostane návrh přesných pravidel. Program se pak vyhlásí 1. dubna. Zatím platí pro březen, pak bude podle potřeby pokračovat, dodala ministryně. Vláda podle ní ve středu projedná ale ještě „pozitivní motivační bonus“ pro firmy, které dál přes nynější překážky plně fungují. Jak by měla tato podpora vypadat, šéfka resortu práce neupřesnila.
Zavřené obchody
Vláda prodloužila do středy 1. dubna 06:00 zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách. Původně platil do úterních 06:00. Zákaz se netýká například prodejen potravin, lékáren, drogerií, prodejen výpočetní techniky, malých domácích zvířat a potřeb pro ně, novin a časopisů, zahrádkářství, květinářství nebo prodeje zdravotnických prostředků.
Také restaurace zůstanou zavřené do středy 1. dubna. Zákaz se netýká například výdeje pokrmů okénkem nebo prodeje jídla s sebou bez vstupu do provozovny, restaurace také mohou jídlo rozvážet. Omezení neplatí také pro provozovny, jež neslouží pro veřejnost, například zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb nebo vězeňských zařízení.
Maturity bez slohů
Maturity by měly být nejdřív 21 dnů po znovuotevření škol, nebo by je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy, informoval ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Kabinet také souhlasil s tím, aby přijímací zkoušky na střední školy byly nejdříve 14 dnů po otevření škol zavřených kvůli koronaviru. Děti by je měly psát jen v jednom termínu místo dvou, které se původně plánovaly. Sněmovna by se návrhy ministra školství Roberta Plagy (ANO) měla zabývat v úterý na mimořádné schůzi.
Pro maturity by mělo být rozhodující datum 1. června. Pokud by se středoškoláci do škol vrátili později, zkoušky by už dělat neměli. Kdyby se školy otevřely dříve, nemuseli by maturanti letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků. Testy by mohly vyhodnocovat samy školy podle podkladů Cermatu, který je připravuje. To ale kritizovali například někteří ředitelé středních škol.
