Radovan Lukavský byl hospitalizován od 19. února. Minulý týden se uvažovalo o jeho propuštění do domácího léčení, ale nakonec mu selhalo nemocné srdce. Naposledy stál na jevišti jako Firs v Morávkově Višňovém sadu v Divadle na Vinohradech, odehrál však jediné představení. Na první scéně zkoušel s Janem Nebeským roli Žebráka v Molierově Donu Juanovi, který má premiéru tento čtvrtek.
Lukavský působil v činohře Národního divadla od roku 1957, přivedl jej tam režisér Otomar Krejča. Záhy vytvořil roli Poštmistra v jeho proslulé Srpnové neděli a spolupráce s Krejčou pokračovala i v 60. letech. Hrál v jeho Rackovi, v Tylově dramatu Krvavé křtiny - hercovo civilní pojetí postavy knížete Václava bylo přijato poměrně rozporuplně. Posléze vytvořil v Romeovi a Julii bratra Vavřince, který byl „prudce omlazen a zatletizován“, jak napsal o jeho pojetí Jindřich Černý.
Lukavský pokračoval v práci s Krejčou i po vzniku Divadla Za branou, kde pohostinsky vytvořil Veršinina v Třech sestrách, předtím ještě ztvárnil Krále v Topolově Konci masopustu. Dalším důležitým režisérem, s kterým se Lukavský už v 60. letech v Národním potkal, byl Miroslav Macháček - pod jeho vedením si zahrál například v Schisgallově hříčce A co láska?, ale především v zajímavé a nedoceněné inscenaci Dürrenmattových Novokřtěnců.
Ostře řezaná tvář a výrazná barva hlasu Lukavský od mládí představoval herecký typ, který je předurčen pro role morálně pevných mužů až udivujících charakterem a neochvějností svých postojů. Neměl jen krásný a výrazný hlas a mužné, ostře řezané rysy, vždy působil mladistvě a energicky, a to i ve starším věku. Tradovalo se o něm, že zběhl z bohosloví, ve skutečnosti studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, které musel opustit z finančních důvodů. Přešel na gymnázium v Českém Brodě a po maturitě se zapsal na filozofickou fakultu. Zuzana Sílová v hercově monografii vypočítává, jak byl pilným studentem, věnoval se české literatuře, francouzské syntaxi, latině a zkoušky absolvoval s výborným prospěchem. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval jako telegrafista, pak se jako řada jeho vrstevníků uchýlil na konzervatoř (předtím samozřejmě ochotničil). Nakonec se nevyhnul totálnímu nasazení a na konzervatoř a univerzitu se vrátil až po válce.
Už v roce 1946 dostal Lukavský od Jiřího Frejky nabídku do Městského divadla na Královských Vinohradech, zde účinkoval například ve Frischově Čínské zdi (režie Jaromír Pleskot); kritika vyzdvihla střídmost a věcnost výrazu, cudnost - což zůstalo Lukavského devízou až do konce života.
Po čtyřech letech na Vinohradech odešel do Městských divadel pražských, v závěru svého tamějšího působení si zahrál parádní roli -Starbucka v české premiéře Nashova Obchodníka s deštěm. Milan Lukeš tehdy psal o „mučivé introspekci hlavního hrdiny“ - Lukavský s Lízou Dany Medřické byli velkým tahákem inscenace, kterou režíroval Rudolf Hrušínský.
Radovan Lukavský také vyznával krásu slova a verše, což ho logicky přivedlo k Vladimíru Justlovi a Viole. Mezi jeho nejslavnější kreace zde patří Holanova Noc s Hamletem, která publikum hluboce zasáhla, a kupodivu ji cenzura nezakázala, i když pořad podle Justla nikdy neobdržel „povolovací číslo“. Do Violy se Lukavský vracel, další jeho srdeční záležitostí byl Rilke. V Národním divadle Lukavský hrál celá 90. léta, kdy také učil na DAMU. Objevil se například v Krobotově Roku na vsi, hrál Ředitele v Goethově Faustovi (režie Otomar Krejča), Puka ve Snu noci svatojanské, vodníka Ivana v Jiráskově Lucerně, dramaturgie mu také připravila benefiční představení Nebyl jen Hamlet.
V Lukavského filmografii figuruje v 50. letech i pár tendenčních snímků, jako Sequensova Větrná hora a zejména Král Šumavy. O snímek se dodnes vedou spory, mnozí vyzdvihují jeho filmařské kvality. Podle Zuzany Sílové se díky Kachyňovi prvoplánová agitka Rudolfa Kalčíka změnila v jakýsi eastern a Lukavského poručík Kot byl svéráznou obdobou westernového šerifa - hrdiny svého druhu. S takovým tvrzením lze ale sotva souhlasit, Král Šumavy zůstal nemravným filmem poplatným totalitnímu režimu. Snímkem, který glorifikoval hon na lidi, kteří odmítali žít za ostnatým drátem; Lukavského herecký výkon jej sotva může obhájit. Na druhé straně je třeba připomenout, že Lukavský měl v této době potíže například na DAMU, kde nebyl shledán jako dostatečná kádrová rezerva a musel ze školy odejít. Jeho postoje byly konzistentní a zůstával morální autoritou i v dobách normalizace.
Radovan Lukavský zasvětil svůj život hlavně divadlu a posléze i pedagogické práci. V roce 1995 mu byl na AMU udělen titul profesor, obdržel zde i čestný doktorát. Je autorem publikací o herecké tvorbě, například Stanislavského metoda herecké práce, Být nebo nebýt.
***
Nestor českého divadla Radovan Lukavský zemřel včera v Praze po krátké těžké nemoci ve věku 88 let. Největší část svého profesního života prožil v Národním divadle - jeho první slavnou rolí tu byl v roce 1959 Hamlet v Pleskotově inscenaci. Herec zde na sklonku desetiletí plného represí touto rolí naléhavě vyjádřil nutnost mravního řádu a silně oslovil publikum.
Radovan Lukavský - filmografie
1946 - Nadlidé
Muži bez křídel
1948 - Dvaasedmdesátka
Bílá tma
1949 - Revoluční rok 1948
Pan Habětín odchází
Němá barikáda
1950 - Temno
Přiznání
1951 - Akce B
Mikoláš Aleš
Milujeme
1952 - Mladá léta
Nástup
1953 - Tajemství krve
1954 - Jan Hus
Na stříbrném zrcadle
Stříbrný vítr
1955 - Jan Žižka
Psohlavci
Punťa a čtyřlístek
Větrná hora
1956 - Dědeček automobil
Honzíkova cesta
Proti všem
Synové hor
Ztracenci
1957 - Poučení
Tam na konečné
V pátek ráno
1958 - Smrt v sedle
1959 - Král Šumavy
Nevěsta
1960 - Páté oddělení
Vyšší princip
1961 - Muž z prvního století
Pouta
1962 - Horoucí srdce
Malý Bobeš ve městě
Pevnost na Rýně
Zelené obzory
1963 - Ikarie XB 1
Pražské blues
1965 - Pět milionů svědků
Zvony pre bosých
1967 - Drak sa vracia
Dívka se třemi
velbloudy
1969 - Ezop
Případ pro začínajícího
kata
1971 - Lekce
Tatínek na neděli
Touha Sherlocka
Holmese
Černý vlk
1972 - Zlatá svatba
1973 - Větrné moře
1975 - Akce v Istanbulu
Malá mořská víla
1976 - Dům na poříčí
O Mistru Hanušovi
1977 - Pasiáns
Tichý Američan v Praze
Zlaté rybky
1979 - Rukojmí v Bella Vista
1980 - Jak napálit advokáta
Romaneto
Signum Laudis
1981 - Opěra ve vinici
Tajemství ďáblovy kapsy
1982 - Zelená vlna
1983 - Záchvěv strachu
Putování Jana Ámose
1984 - Příliš velká šance
1985 - Veronika
Tretí šarkan
1986 - Můj hříšný muž
1987 - Pavie pierko
1988 - Tichý společník
1994 - V erbu lvice
1995 - Má je pomsta
2005 - Hrubeš a Mareš jsou
kamarádi do deště
2006 - Maharal - Tajemství
talismanu
