V obřím slalomu Světového poháru včera zajel fantastickou jízdu a do poslední chvíle bojoval v italské Alta Badii o medaile. V konkurenci nestačil jen na čtyři jména.
No ano, Bank skončil pátý, čímž se do elitní desítky v téhle disciplíně prosadil vůbec poprvé. Když se v cíli podíval na výsledkovou tabuli, nemohl uvěřit svým očím.
„Smál jsem se tomu, kroutil hlavou, vůbec jsem tomu nerozuměl,“ svěřil se agentuře ČTK. „Další dárek k Vánocům už nepotřebuju.“ Náhoda?
Nebylo by fér ji Bankovi přičítat. Protože český sjezdař v poslední době skutečně zraje. Vždyť už před týdnem zajel slalom ve Val d’Isere sedmým nejlepším časem – a svou formu potvrdil i nyní.
Svými výkony se také zapsal do povědomí soupeřů, kteří ho začínají brát opravdu vážně. Třeba takové eso jako Didier Cuche... Když se chystali na 2. kolo, přišel k Bankovi a usmál se. „To zas budou nervy, co?“ Nakonec ho porazil o 14 setin.
Ani dlouhovlasý Čech se ale nedal. Z prvního kola vyjížděl na trať jako šestý a svou druhou jízdou potom získal ještě skalp slavného Aksela Lunda Svindala, norského držitele dvou křišťálových glóbů. Bank se rázem posunul o příčku výš.
„Přitom se dalo jet rychleji. Hodně jsem to držel a celou cestu si říkal, že to je hrůza,“ líčil Bank. „Já byl fakt v cíli naštvaný.“ Pouze do té doby, než tam spatřil výsledný čas. „Ale dá se to ještě určitě vylepšit,“ myslí si.
V čem?
„V jízdě na riziko. Musím se donutit už v prvním kole poslat to tam hlava nehlava. Na medaile se jezdí totální vabank.“
Pokud se to Bankovi podaří, pak ještě zvýší své naděje. Dříve z něho nevyzařovala taková sebedůvěra – v ní má přitom ještě stále rezervy.
Italská Alta Badia mu sedí, před rokem zde zajel 12. místo, své dosavadní maximum. Před šesti roky si tu připsal první body do SP. „Miluju to tady,“ říká Bank.
Muž, který v seriálu bodoval počtvrté za sebou. Včera ho od bronzu dělilo 75 setin sekundy na Francouze Thomase Fanaru. Závod vyhrál Američan Ted Ligety před Cyprienem Richardem z Francie.
