Úpravu pokládají za potřebnou kvůli případům, kdy lidé neví, že by měli uplatnit právo na vyplacení alespoň části životního pojištění po zemřelém.
„Velice často se stává, že obmyšlený o tom neví a tyto prostředky zůstávají na účtech pojišťoven a propadají jako jejich majetek,“ řekla při prvním projednávání v Senátu Seitlová.
Navržená změna občanského zákoníku„Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, oznámí to pojistitel obmyšlenému do 60 dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje obmyšleného známy nebo jestliže může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup.“ |
Návrh by měla horní komora parlamentu potvrdit na dubnové schůzi, aby byla šance, že změnu podpoří ještě v tomto volebním období poslanci. „Pokud bude vůle ve sněmovně, je tam, sice malá, ale je tam určitá šance, že by ještě snad mohl být přijat,“ říká Seitlová.
Sněmovna má totiž mít poslední řádnou schůzi v červnu. Prezident Petr Pavel zatím ještě nerozhodl o termínu voleb do Sněmovny. Zvažuje dva termíny – poslední pátek a sobotu v září před svátkem sv. Václava, nebo o týden později.
Když obmyšlený o nároku na pojistku neví a nepožádá o plnění, peníze propadnou pojišťovně
Problém je, že obmyšlení ne vždy vědí, že byli uvedeni v pojistné smlouvě. Obmyšleným může být, a také často je, rodinný příslušník, ale může to být i osoba jakkoli blízká i mimo okruh rodiny, nebo i charitativní organizace.
Obmyšlený se o tom ani nemusí dozvědět, že nárok má, prostředky zůstávají na účtech pojišťoven a po čtyřech letech propadají pojišťovně jako majetek.
Česká asociace pojišťoven už dříve sdělila, že zákonná oznamovací povinnost by pro pojišťovny neznamenala žádné komplikace a že problematiku informování obmyšlených osob řeší svým samoregulačním standardem.
Jenže je to složitější. „Problém skutečně vzniká, protože v případě pojištění pro případ úmrtí pojišťovny plní v případě podání žádosti. Pokud ta žádost není podána, není plněno. Ten, kdo je obmyšlen v té pojistce, tak o tom nezbytně nutně nemusí vědět. Důležité je i to, že to plnění z té pojistky neprobíhá v rámci dědického řízení,“ uvedl senátor Jan Holásek.
„Celkem odhadujeme, že v České republice je zhruba 5 milionů smluv životního pojištění, ale nedokážeme říct, kolik z nich je pro případ smrti, ale myslíme si, že to není malá část,“ řekla Seitlová.