V Ostravě se mohlo rubat dál, uzavření dolů byla zrada, tvrdí odborník
OSTRAVA Nebýt politického tlaku na začátku devadesátých let, mohli ještě dnes v Ostravě pod zem dál sjíždět horníci. A zavřené a zasypané šachty by prosperovaly. Tvrdí to předseda Moravskoslezské hornické společnosti Ivo Černý.
Podle něho se brzy změní pohled společnosti i na ložiska černého uhlí pod Beskydami a v uzavřeném dole na Frenštátě pod Radhoštěm se začne uhlí těžit. A znovu by se mělo mluvit také o zásobách přímov Ostravě.
O černém uhlí a navazujícím těžkém průmyslu však nechce současná politická reprezentace města ani slyšet. Naopak. Už několik let se radní snaží, aby přítomnost a také budoucnost Ostravy nebyla spojována s tradiční černou barvou. „Zapomeňte na uhlí, myslete na automobily,“ zvolal tehdejší ostravský primátor Aleš Zedník, když loni na jaře podepisoval smlouvu o prodeji pozemků korejské firmě, vyrábějící automobilové součástky. O brzkém konci těžkého průmyslu v Ostravě mluví často a s oblibou i současný primátor Petr Kajnar.
Profesor Černý: Zavření dolu Odra byla zrada
Šestasedmdesátiletý Ivo Černý, který tři desítky let pracoval v Ostravskokarvinských dolech a také přednášel na Vysoké škole báňské, dnes i s vizí obhájit novou těžbu zahájí konferenci Hornická Ostrava. Na třídenní konferenci se má sejít na sedm desítek odborníků, kteří mají posuzovat současný stav i další možnosti těžby černého uhlí v republice. Jedna z hlavních otázek konference, jak ještě dlouho bude OKD ve svých dolech především na Karvinsku těžit, je podle Černého jen stěží zodpověditelná. „V klasické části karvinského revíru ještě do třicátých let, možná ještě o něco déle,“ odpovídá profesor. Lituje, že v Ostravě byl poslední vozík s černým uhlím vytěžen už v roce 1994 a ostravské doly byly definitivně zasypány. Podle něho se mohlo v Ostravě těžit klidně dál, a to v Přívoze na dole Odra, za komunistů pojmenovaném Vítězný Únor. Jeho uzavření a zasypání považuje Černý za zradu a chybu. „Na počátku devadesátých let se na Odře udělalo celé dobývací deváté patro za miliardu a tři sta milionů korun. Nevytěžilo se ani kilo uhlí,“ zlobí se profesor. Obnovit jednou zasypanou šachtu je prý však téměř nemožné. „Neudržovaná důlní díla se časem zavalí. Znovu je odkrýt je náročnější a dražší než nová ražba,“ vysvětluje Černý.
Poptávka po energiích obecně, a to znamená i po černém uhlí, stále vzrůstá. Navíc české černé uhlí je výjimečné tím, že je prakticky všechno koksovatelné a použitelné tak pro výrobu železa ve vysokých pecích. Takového uhlí začíná být ve světě nedostatek. Podle Černého právě hlad po energiích relativně brzy zažene horníky i pod Beskydy. U Frenštátu pod Radhoštěm dodnes stojí dvě kilometr hluboké šachty, postavené na konci osmdesátých let. Nikdy se v nich netěžilo a proti takovým plánům místní a ekologové roky hlasitě protestují. Hnutí Naše Beskydy, které požaduje zbourání a zasypání šachet, obsadilo i rozhodující místa na radnicích ve Frenštátě i v sousedních Trojanovicích.
„Jsem přesvědčen, že za deset či patnáct let se pohled společnosti na toto téma hodně změní,“ míní však Ivo Černý. Těžba frenštátského uhlí v osmisetmetrových hloubkách by podle něho neznamenala žádnou výraznou devastaci krajiny. Na Karvinsku, kde půda kvůli poddolování klesá na různých místech neustále, se těží i 400 metrů pod povrchem.
Podle některých odhadů je pod Beskydami až sto milionů tun kvalitního černého uhlí - pro srovnání, OKD nyní ročně vytěží třináct a půl milionu tun. Nejvíce, 24 miliónů tun ročně, se na ostravsko-karvinských šachtách těžilo koncem šedesátých let.
Stanislav Uruba z hnutí Naše Beskydy však včera označil Černého výroky, že těžba pod Beskydami by na krajinu prakticky neměla vliv, za absolutní nesmysl. „Námi oslovení geologové naopak potvrdili, že devastace krajiny by byla ještě větší než na Karvinsku,“ řekl Uruba. „Pětadvacet měst a obcí deklarovalo, že si těžbu nepřeje,“ dodal. K těžbě by horníci museli mít i souhlas místních samospráv.
Společnost OKD, kterou jen údržba prázdných frenštátských dolů přijde na 50 milionů korun ročně, se již čtyři roky snaží provést pod Beskydami v hloubce jednoho kilometru zhruba kilometr dlouhý průzkumný vrt. Opakovaně však naráží na nesouhlas báňského úřadu. Snaha o průzkumný vrt vyvolává i řadu protestních akcí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
