„Za mokra, a nemusí jít jen o déšť, ale třeba jen o rosu, působí takový úsek podobně jako náledí,“ popsal jeden z členů týmu Jan Kudrna. Velmi kluzká jsou podle odborníků například místa s ohlazenými kamínky v asfaltu, pokud silničáři nepoužijí kvalitní materiál.
Problém je v tom, že tento problém nemusí poznat nejen řidič, ale třeba ani policie. Ta uvádí smyk jako součást příčin asi dvou procent nehod, odborníci však tvrdí, že může být vyšší. „Měřili jsme silnice z hlediska protismykových vlastností. Mapu jsme poté prolnuli s počtem nehod bez ohledu na jejich příčiny - a velká část se nápadně shoduje,“ dodal.
Když řidič začne brzdit v rychlosti 60 kilometrů za hodinu na silnici s dobrými protismykovými vlastnostmi, zastaví na vzdálenosti o 14 metrů kratší, než v podobné situaci na nekvalitní vozovce. Leoš Nekula ze společnosti Měření protismykových vlastností povrchů vozovek připomněl, že problematická místa lze pokrýt speciální „zdrsňující“ vrstvou. Taková místa leží před zatáčkami, železničními přejezdy, křižovatkami nebo přechody. „V rámci projektu jsme vytypovali deset míst, úprava je zatím ale jen na třech. Nastalo tam ale patrné zlepšení,“ dodal Kudrna.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
