Pracovala vedle Jana Špáty a Františka Vláčila, byla pomocnou režisérkou Otakara Vávry na filmu Kladivo na čarodějnice. Postupem let se vypracovala v jednu z nejpozoruhodnějších dokumentaristek. V portrétu Zlatá šedesátá popisuje například okolnosti vzniku celovečerního filmu Zabitá neděle, který byl pro „beznadějný děj“ zakázán a promítán až těsně před převratem. Z ordinace k filmu Režisér Jan Schmidt (1934), jehož portrét je zařazen na příští sobotu, hned v úvodu říká, že jeho rodiče byli „vzdělaní, zcestovalí a bohatí“. Spolužák Miloše Formana, kolega Schormův, Chytilové či Menzelův v ročníku Otakara Vávry měl být původně lékařem, ale od otcových přání zběhl k filmové režii.
Z 60. let si pamětníci připomenou film Postava k podpírání a autorský snímek Konec srpna v hotelu Ozon, zajímavé je nahlédnutí do kuchyně někdejších „famáckých“ pokusů (absolventský film Černobílá Sylva o údernické zedničce si už v roce 1961 střílel z tehdejších schvalovacích praktik u filmu). Nejširší publikum si možná pamatuje Luk královny Dorotky s Janou Brejchovou a Vladimírem Menšíkem, trilogii z pravěku podle Eduarda Štorcha, pohádky i novodobý western Kolonie Lanfieri.
