ZLÍN Další útok na celistvost Zlína se uskuteční 11. září. Obyvatelé čtvrti Kostelec buď vyvrátí, nebo potvrdí pozici Zlína jako města, které od roku 1989 ztratilo nejvíce svých místních částí.
Zlínští zastupitelé museli vyhovět petičnímu výboru z Kostelce, který požádal o referendum o oddělení čtvrti do samostatné obce. Hlasování však nevyhlásili souběžně s parlamentními volbami, jak výbor navrhoval, ale samostatně. Shodou okolností na výroční den teroristických útoků v New Yorku.
Obyvatelé budou odpovídat na jednoduchou otázku: Souhlasíte s osamostatněním, tedy oddělením místní části Kostelec od statutárního města Zlín a se vznikem samostatné obce Kostelec u Zlína? A budou moci říci, zda zvolí cestu dalších zlínských čtvrtí – naposledy se takto k letošnímu lednu oddělily Želechovice nad Dřevnicí.
Iniciátoři potřebují přesvědčit více než tři stovky lidí Aby vznikla samostatná obec Kostelec u Zlína, muselo by ano v referendu říci více jak 778 z celkem 1555 oprávněných voličů. I tak je ale čeká minimálně celý další rok v područí Zlína. „Oddělení obce lze dle zákona provést jen k počátku kalendářního roku a návrh na oddělení musí být krajskému úřadu podán nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku. Kostelec u Zlína by vznikl k 1. lednu 2011,“ řekla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
Iniciátoři referenda mají pravděpodobně jistou podporu většiny ze 474 lidí, kteří podpořili petici za vyhlášení plebiscitu. Potřebují tak dalších víc než tři sta hlasů. Na druhé straně stojí část usedlíků, kteří vyhlásili petici opačného charakteru a chtějí, aby město pomohlo změnit hranice katastrálních území a jejich domy se tak úředně přesunuly z Kostelce do sousedních zlínských místních částí a oni tak zůstali jeho obyvateli.
„Naši právníci se tím zabývají, není to jednoduché,“ potvrzuje Masaříková. S tím souhlasí i ředitel krajského katastrálního úřadu Štěpán Forman. „Víme o tom jen obecně, nemáme zatím konkrétní podklady,“ podotkl. Podle něj jsou přesně dané okolnosti, za nichž ke změně může dojít – například v důsledku změny uspořádání pozemků po pozemkové úpravě. A pokud by se měnila hranice obcí, musí s ní obě vyjádřit souhlas. A to by byl pravděpodobně případ Zlína a Kostelce, protože odtrhnout by se mělo celé katastrální území a pak už by z něj Zlín nemohl „ukusovat“.
V Kostelci si na Zlín nestěžují všichni Hlavní motivací iniciátorů referenda je to, že si Kostelec bude moci rozhodovat o svých záležitostech samostatně a že ho politici ze Zlína nebudou přehlížet.
S tím ale ne všichni souhlasí. Jedním z těch, kdo chtějí zůstat součástí Zlína, je Vladimír Procházka. „Snažím se to lidem vysvětlit. Argumentují tím, že si budou rozhodovat o sobě, že budeme sami hospodařit, že nepřipustíme stavbu přivaděče za našimi humny. Ale vědí, jak náročné je zajistit údržbu zeleně, úpravy cest, kolik stojí dotace dopravy? A že trasy přivaděčů nejsou záležitostí města?“ připomíná. Podle něj si lidé začínají uvědomovat i tyto aspekty a také to, že malá obec dostane „na hlavu“ obyvatele z daní méně než velké město.
Spory v Kostelci nejsou ve Zlíně první, město už ztratilo několik částí připojených k němu zejména v 70. a 80. letech. Jako první se v roce 1990 odtrhla Lhota, Lípa a Tečovice, v roce 1992 vznikla samostatná obec Karlovice, o rok později Březnice, v roce 2001 Ostrata a letos Želechovice nad Dřevnicí. V době největšího územního rozpětí měl tehdejší Gottwaldov o asi deset tisíc obyvatel víc než nyní.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
