Odborníci varovali, že rozsáhlá epidemie žloutenky typu A, která loni postihla 3 260 lidí, z nichž 40 zemřelo, bude ještě nejméně letos doznívat. Aktuální situace to potvrzuje. Přibývá nemocných i úmrtí.
„Za první dva měsíce nahlásili lékaři 643 případů onemocnění virovou hepatitidou A, z toho bylo 381 mužů a 262 žen. Dva lidé zemřeli, jeden z Jihomoravského a další z Moravskoslezského kraje,“ říká epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
Vzhledem k tomu, že první dva nakažení zemřeli už předloni a 40 loni, současná epidemie nemoci špinavých rukou v Česku si vyžádala už 44 lidských životů.
Nejvíce se teď nákaza šíří na jihu Moravy. Téměř třetina všech letošních pacientů je právě z tohoto kraje. Od ledna do dnešního dne tam onemocnělo okolo 240 lidí. To už je více než za celý loňský rok, kdy jihomoravští lékaři nahlásili 221 nemocných, z nichž pět zemřelo. Letos tam zemřel další nakažený pacient.
„Největší problém je ve městě Brně. Opatření jsme dělali ve školních jídelnách a kuchyních, zdravotnických zařízeních, pobytových službách, jako jsou domovy pro seniory, a také na ubytovnách. Šíření epidemie nepolevuje, jen v prvním březnovém týdnu máme přes dvacet nově nakažených lidí,“ přibližuje Renata Ciupek, ředitelka Odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.
Předpokládá, že s jarním počasím bude nárůst případů pokračovat. „Zvlášť v důsledku častějšího pohybu venku, venkovního stravování a častějších kontaktů. Problém je, že lidé ne vždy dokážou dodat seznam všech lidí, s nimiž byli v inkubační době nemoci v kontaktu a které mohli nakazit,“ dodává epidemioložka.
Žloutenkou se na jižní Moravě nejčastěji nakazili lidé od 35 do 54 let. Podle hygieniků tedy není hlavním problémem přenos nemoci mezi školáky či studenty.
„Téměř polovina letošních případů jsou lidé bez domova, nepracující nebo nezaměstnaní. Mezi nimi se žloutenka šíří velmi rychle, kontakty mezi nimi jsou velmi těsné. Od nich se pak onemocnění šíří dál do společných prostor, kde je větší koncentrace lidí, typicky nádraží a přestupní stanice hromadné dopravy,“ říká Renata Ciupek.
Prozatím se podle ní nakazilo také pět potravinářů, jednotky zdravotníků, sociálních pracovníků, učitelů a 24 žáků či studentů.
Hygienici ve spolupráci s pořadateli velkých akcí a školami upozorňují veřejnost na prevenci a potřebu dostatečné hygieny rukou pomocí letáků a banerů. Dopravní podnik dezinfikuje vozidla, nákupní centra vozíky a košíky.
„Z nakažených studentů jsou někteří v maturitních ročnících gastronomických oborů, jako je kuchař nebo cukrář. Pro ně nutná izolace na téměř dva měsíce může znamenat i riziko, že nesplní povinnou praxi a letos kvůli tomu neodmaturují. Stejně jako jejich neočkovaní spolužáci. I ti musí zůstat v karanténě,“ upozorňuje Marcela Hadámková, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých jihomoravské hygienické stanice.
V Česku se šíří varianta viru běžná v Africe a Asii
Jelikož žloutenka A patří mezi nemoci s nařízenou izolací, nejvíc pacientů bývá v posledních měsících na infekční klinice Fakultní nemocnice Brno. „V minulých letech se naši infektologové starali o jednoho, dva či maximálně pět pacientů se žloutenkou A současně. Teď je jich mnohem víc. Na konci ledna tam ležely tři desítky lidí, aktuálně přes 20,“ říká mluvčí brněnské nemocnice Pavel Žára. A dodává, že většina pacientů má výrazně žlutou kůži i bělmo, což v minulosti nebývalo až tak časté.
To potvrzuje i primářka Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová. I když tam počet hospitalizovaných se žloutenkou A ve srovnání s předešlými dvěma lety klesl, stále přibývají další pacienti.
„Aktuálně u nás leží dvě děti a čtyři dospělí. Přesto, že v minulosti mívaly děti lehčí průběh této infekce a žluté zbarvení nebylo tak běžné jako u dospělých, při této epidemii je to jiné. Domníváme se, že to souvisí s genotypem viru IB, který se tu dominuje a jeví se nám jako agresivnější. Může to být tím, že většina české populace proti této variantě nemá protilátky. Dlouho jsme se s ní nesetkali. Častěji než v Evropě se totiž vyskytuje ve Středomoří, severní Africe a části Asie,“ popisuje Petroušová.
V Moravskoslezském kraji onemocnělo žloutenkou A předloni 216 lidí, loni 261 a letos zatím 76. Celkem tam od předloňského podzimu zemřelo 6 lidí.
„Umírají hlavně lidé s nemocnými játry, často poškozenými alkoholem či drogami. K těm patřil i muž ve věku do 40 let, který zemřel letos. Léčili jsme hodně lidí z řad bezdomovců či vyloučených lokalit, kde se nemoc šíří nejsnáze, ale nakazit se může každý. Stačí se dotknout znečištěného povrchu. Proto doporučujeme dodržovat základy hygieny, především důkladné mytí rukou před jídlem a po toaletě,“ dodává Petroušová.
Podobná situace je i v Praze, kde loni onemocnělo 1 377 lidí, z nichž 16 zemřelo. Letos tam do konce února onemocnělo 175 lidí.
„Pacientů je méně, ale žloutenka A zatím rozhodně nezmizela. Stále máme na klinice tři až pět nemocných. Těžší průběh mají pacienti ve vyšším věku a s postižením jater. Problém je, že jde o vnímavou populaci. Většina nemá protilátky, které vznikají po nemoci nebo očkování,“ říká přednosta infekční kliniky Fakultní nemocnice Motol a Homolka Milan Trojánek.
Očkovaných je podle něj málo a poslední velká epidemie této nemoci se u nás vyskytla v roce 1979, kdy se přes třicet tisíc lidí nakazilo z mražených krémů vyrobených z infikovaných polských jahod. „Proto doporučujeme chránit se vakcínou. Ke konci loňského roku jí byl přechodně nedostatek, protože zájem se výrazně zvýšil, ale teď jí je dost a zájemce očkujeme,“ dodává Trojánek.
O tom, že vakcín je dostatek, ujišťuje i Matyáš Fošum z ministerstva zdravotnictví. „V Česku je nyní k dispozici minimálně 84 tisíc dávek vakcíny pro děti a 113 tisíc pro dospělé. Do června doručí distributoři další stovky tisíc vakcín. Dohodli jsme s nimi i výrobci navýšení výroby a dodávek pro Česko, abychom měli dostatek vakcín i pro lidi, kteří mají podle očkovacího schématu dostat druhou dávku. Ta se obvykle aplikuje za šest až dvanáct měsíců po první,“ říká ředitel odboru ochrany veřejného zdraví.
Zatímco v roce 2023 lékaři podle něj použili 45 tisíc vakcín proti žloutence A, z toho 80 procent na první dávky, v roce 2024 po vypuknutí epidemie už spotřebovali 70 tisíc vakcín a loni dokonce 209 tisíc. A kromě toho dalších 60 tisíc kombinovaných vakcín proti žloutenkám A i B. Letos už dostali lidé 66 tisíc monovakcín a dalších 12 tisíc kombinovaných vakcín.
Někteří nechtějí vakcínu ani zadarmo
Většina zájemců si musí očkování platit. Tisícům lidí je ale nabízí stát bezplatně. „Lidem, kteří byli v přímém kontaktu s nemocným, hradí mimořádné očkování proti žloutence A ministerstvo zdravotnictví. Abychom předešli rozvoji onemocnění a dalšímu šíření nákazy, loni jsme uhradili 22 771 dávek dětem a 22 754 vakcín dospělým,“ zmiňuje Fošum s tím, že mimořádné očkování pokračuje i letos.
Ne všichni, kteří mají na bezplatné vakcíny nárok, o ně ale stojí. Někteří je odmítají, i když tím mohou zabránit propuknutí nemoci a chránit se tak před případnou další nákazou a dlouhou karanténou.
Například hygienici na jižní Moravě v lednu a únoru dohledali 1 115 lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženým. Postexpoziční vakcínu si však nechalo dát jen 860 z nich.
„Ostatní se bohužel očkovat nechtějí, i když je vakcína zdarma. Preventivní očkování přitom mnoho lidí, typicky zaměstnanci gastroprovozů, odmítají nejčastěji z finančních důvodů. Nechtějí do vakcín investovat. Snažíme se vysvětlovat, že prevence je finančně výhodnější než scénář, který následuje po onemocnění či nákaze, tedy nemocenská či dovolená,“ říká Marcela Hadámková.
Poté, co žloutenkou A onemocněla kuchařka v soukromé škole PORG na Mendlově náměstí v Brně, museli hygienici koncem února tuto školní jídelnu zavřít. Její kolegyně jsou nyní v karanténě na 50 dní. Postexpoziční očkování odmítly.
„Protože tamní zaměstnanci, kteří byli v kontaktu s pacientem, nebyli před tím očkovaní, museli do karantény, která u potravinářů vždy trvá 50 dní. U nepotravinářů se dá po průkazných testech případně zkrátit o dva týdny. Provoz zmíněné jídelny je tak nyní prakticky paralyzovaný,“ zmiňuje epidemioložka Ciupek.
Jídelna přitom vaří nejen pro stovky vlastních žáků a studentů, ale také pro další dvě střední školy. Omezení tak pocítili i strávníci ze Střední školy strojírenské a elektrotechnické a Střední průmyslové školy chemické a gymnázia Brno.
