Informovala o tom agentura PAP s tím, že pokud se Poláci přesto k cestě do Česka rozhodnou, měli by dbát zvýšených hygienických opatření, vyhnout se pití vody z kohoutků i jídlu s neověřeným původem.
Infekce už převýšily počet 2 624 českých pacientů z roku 1989 a záhy překročí i hranici 2 839 z roku 1988. Udrží se až rekord z roku 1979, kdy v celém Československu onemocnělo přes 32 tisíc lidí z kontaminovaných polských jahod.
Šíření nemoci zvedá zájem o očkování. Vakcín je ale málo. Na to, že není čím očkovat dospělé ani děti, si opakovaně stěžují zdravotníci i pacienti. Ministerstvo zdravotnictví ale ujišťuje, že vakcíny budou opět už v příštích dnech.
„Zájemců se hlásí dost, monovakcíny ale nemáme žádné. Zbývá nám jen pár kombinovaných vakcín proti žloutenkám typu A a B. Ty jsou ale dražší a nechrání tak rychle jako monovakcíny. Jedna kombinovaná dávka u nás stojí 1 850 korun včetně aplikace a zájemci potřebují celkem tři, přičemž ochranu získají až po aplikaci druhé dávky, která se dává po měsíci od první,“ líčí Kateřina Remešová, zdravotní sestra v jedné z pražských ordinací všeobecného praktického lékaře Cyrila Muchy.
Ve zdravotnictví pracuje 30 let. Podobnou situaci nepamatuje, s výjimkou covidu, kdy na začátku nebylo dost vakcín pro všechny. „Dokud nebyla epidemie, řada lidí ani netušila, že se lze proti žloutence A očkovat. Teď chtějí, ale my nevíme, kdy dostaneme další vakcíny. Pacientům říkáme, ať se ozvou v první polovině prosince,“ dodává Remešová.
Podobné informace podávají i pracovníci infolinky společnosti Avenier, která rozváží vakcíny lékařům a také je obvykle nabízí ve vlastních očkovacích centrech. V posledních týdnech má ale na webu pozastavený příjem objednávek pro dospělé i děti s tím, že jej obnoví v prosinci.
„Vakcíny zatím dostupné nemáme. U nás platí, že by měly být od prosince,“ potvrzuje telefonicky pracovnice infolinky Avenieru.
Pacienti se žloutenkou A v Česku v roce 2025. (19. listopadu 2025)
Někteří zdravotníci však pacienty odkazují až na příští rok. „Mám nemocná játra a jiné zdravotní problémy, kvůli nimž mě čeká operace. Doma si poctivě umývám ruce a vyhýbám se místům, kde bych se mohl nakazit jakoukoli infekcí. Před zákrokem v nemocnici jsem se ale chtěl nechat naočkovat proti žloutence typu A. Šokovalo mě, že podle zdravotní sestry mého praktického lékaře vakcíny nejsou a budou až v březnu,“ líčí čerstvou zkušenost dvaašedesátiletý pacient z Ostravy.
Podobnou informaci potvrzují i někteří zdravotníci. „Vakcíny proti žloutence A nemáme a také jsme dostali informace, že jeden z výrobců je dodá až v březnu. Doufám však, že to tak nebude. Podle ministerstva zdravotnictví mají přijít mimořádné dodávky,“ říká lékař infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Na vakcíny čeká i pražská Fakultní nemocnice v Motole, kde je v poslední době většina z 23 infekčních lůžek stále obsazená neočkovanými pacienty se žloutenkou typu A. „Dva z nich ve věku mezi 30 až 40 lety mají chronicky nemocná játra – jejich stav je vážnější, léčba delší a komplikovanější. I to je jeden z důvodů, proč se očkovat. Bohužel vakcín je málo. K dispozici je máme jen pro ty, kterým nařídí bezplatné očkování hygienici. Pro komerční očkování jsme nedávno dostali 40 vakcín, ale byly hned pryč,“ líčí přednosta infekční kliniky v Motole Milan Trojánek.
Přicházejí vakcíny z ciziny
Ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum minulý týden informoval, že stát shání vakcíny i v zahraničí a další mimořádné dodávky dorazí tento týden. „Je to tak. První dodávky už jsou v Česku. V tomto týdnu dostaneme přes 30 tisíc dávek, v následujících týdnech 65 tisíc,“ ujišťuje Fošum.
Podle něj mělo Česko na letošní rok nasmlouvaných původně 60 tisíc vakcín proti žloutence A, ale naočkovat už se nechalo kolem 205 tisíc lidí. „Přivezli jsme vakcíny z ciziny. I teď zajišťujeme další mimořádné dodávky očkovacích látek včetně těch, které mají na krabičkách popis v cizím jazyce. Státní ústav pro kontrolu léčiv je zrychleně propouští do distribuce,“ dodává Fošum.
Potvrzuje to ředitel lékového ústavu Tomáš Boráň. „Od 10. listopadu jsme schválili dovoz a použití více než 50 tisíc balení různých typů vakcín proti žloutence A pro děti i dospělé. V následujících dnech a týdnech se postupně dostanou k lékařům,“ říká ředitel Boráň.
Také mluvčí Avenieru Martin Nesrsta říká, že do jejich distribučních center má tento týden dorazit několik dodávek vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. „Celkem očekáváme tento týden 32 tisíc dávek. Do ordinací je začneme rozvážet začátkem příštího týdne,“ říká Nesrsta s tím, že příští týden očekává společnost dalších 20 tisíc dávek pro děti.
„Pro zájemce o aplikaci vakcíny v očkovacích centrech Avenier plánujeme obnovení rezervací termínů v první polovině prosince,“ dodává mluvčí společnosti.
Častější testování protilátek
Rostoucí výskyt žloutenky A výrazně zvedá také zájem o zjišťování hladiny protilátek. Jen v laboratořích SYNLAB vyšetřovali letos už přes 24 500 krevních vzorků, což je o 37 procent více než loni a o 63 procent více než předloni.
„Zájem o testování roste od loňského podzimu. V poslední době testujeme stovky vzorků týdně, a to jak na přítomnost akutních IgM protilátek, které se vyskytují na počátku onemocnění, tak dlouhodobých ochranných protilátek IgG. Ty se tvoří v těle po infekci nebo po očkování a chrání před nákazou,“ říká vedoucí lékařka laboratoří SYNLAB Jarmila Bečvářová.
Dlouhodobou ochranu před žloutenkou A má podle laboratorních výsledků zhruba třetina testovaných lidí. Převažují starší ročníky. „Na dlouhodobé protilátky proti žloutence A jsme letos vyšetřili krev téměř 13 tisíc lidí. Většinu na žádost lékařů, ale přibývá i samoplátců, nejvíce v Praze. Ochranné protilátky jsme našli v každém třetím krevním vzorku – u 35,7 procenta,“ popisuje Bečvářová. Nejméně často mají podle ní ochranné protilátky děti do 10 let (17 %), nejčastěji naopak lidé nad 60 let (53,5 %).
„V minulosti se virus v populaci vyskytoval častěji, řada lidí si tak po prodělané infekci vytvořila přirozenou imunitu. Díky zlepšeným hygienickým podmínkám však hepatitida A z běžného prostředí téměř vymizela, a tím postupně klesla i přirozená promořenost populace,“ vysvětluje lékařka Bečvářová.
Komplikace s karanténou
Epidemie žloutenky se v Česku šíří od loňského dubna. Z Ostravska se postupně dostala do dalších regionů. Letos je nejvíce nakažených v Praze, od ledna tam onemocnělo nejméně 1 108 lidí, což je přes 40 procent všech případů. Podle Státního zdravotního ústavu už se tam epidemie rozšířila i mimo komunitu rizikových osob.
Kvůli žloutence se dostávají do karantény školní třídy i některé pracovní kolektivy. Zatímco školáci se učí, ale mají přísnější hygienický režim včetně vlastní toalety, například v Městské nemocnici Ostrava momentálně nefunguje jídelna pro zaměstnance a tamním pacientům teď chystají méně dietních jídel než obvykle.
„Výdej stravy pro zaměstnance jsme pozastavili na neurčito, protože většina ze 40 zaměstnanců stravovacího provozu je v karanténě. Do práce jich chodí 12 a k ruce mají deset pomocníků,“ říká mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská.
Podotkla,že o uplynulém prodlouženém víkendu byl menší výběr jídla i pro pacienty, nyní je již téměř plnohodnotný. „Za běžného režimu vaříme 25 typů jídel, nyní 20. Některé dietní pokrmy připravujeme tak, aby odpovídaly potřebám většího počtu pacientů. Posílili jsme proto na směnách počet nutričních terapeutek, které průběžně upravují naplánované jídelníčky. Ve stravovacím provozu teď pomáhá i pět zaměstnanců technického provozu a pět studentů oboru kuchař ze střední školy s jejich mistrovou,“ dodává Vojkovská.
