Pozor na volební přehmaty: v Brně se bude volit trošku jinak než na vesnicích. Stačí chyba, a hlas je neplatný.
BRNO Méně obálek než hlasovacích lístků. I takové problémy mohou přichystat obyvatelům Brna dnešní a zítřejší volby. Brňané se musejí připravit na trošku širší pravidla pro hlasování než ve zbytku kraje, někteří budou hlasovat až třikrát. Volí totiž jako jedni z osmi měst v republice i zastupitelstva svých čtvrtí.
Zkráceně: tam, kde lidé hlasují o senátorovi, musí vložit hlasovací lístek do obálky určené pro volbu senátorů. Ta je žlutá. Pro komunální volby má úřední obálka šedou barvu. Pokud lidé vloží hlasovací lístek do obálky pro jiný druh voleb, je neplatný.
Jenomže ani to není všechno. Lidé totiž v největším městě Moravy volí členy Zastupitelstva města Brna, ale také zastupitele městských částí. Do rukou ve volební místnosti dostanou jednu šedou obálku, ale budou mít dva hlasovací lístky pro komunální volby.
Poté co na nich podle pravidel vyznačí své hlasy, je musí vložit oba do jedné obálky. Pokud se rozhodnou hlasovat pouze do jednoho ze zastupitelstev, je to jejich právo – ale jestliže se rozmyslí po vhození obálky do urny a budou chtít uplatnit i druhý hlas, novou obálku nedostanou. Existovalo by totiž riziko, že by mohli hlasovat dvakrát do stejného zastupitelstva. Jejich hlas bude neplatný i tehdy, pokud by dovnitř omylem vložili dva či více stejných hlasovacích lístků.
Neplatný by hlas byl i v okamžiku, kdy by lístek roztrhli, upravovali nebo použili lístek jiné čtvrti, či dokonce jiného města. Aby si lidé potvrdili, zda hlasují s tím správným, musí být ve volební místnosti vystaven jeho vzor.
Pokud by náhodou do urny vhodili lístek určený pro sousední čtvrť, jednají stejně, jako by vybrali lístek pro jiné město – byl by neplatný. V případě nutnosti či pochybnosti lidem poradí členové volebních komisí.
V Brně se v těchto volbách rozhoduje o složení vedení města, ale také 29 městských částí. Nyní v čele magistrátu stojí čtyři roky koalice ČSSD, zelených, lidovců a uskupení Brno 2006. Občanští demokraté, ač vyhráli předchozí volby, skončili v opozici a za čtyři roky zažili v Brně nejradikálnější obměnu ve své historii. Znovudobytí radnice mají za věc prestiže, stejně důrazně ale o ni bude bojovat i současný primátor Roman Onderka (ČSSD), pro kterého by mohla být i případnou bránou do čela strany.
Vzhledem k úspěchu „nováčků“ v letošních parlamentních volbách ale nelze v žádném případě opomíjet ani kandidáty stran TOP 09 a Věci veřejné. Obě náhodou (stejně jako komunisté) mají na prvním místě městské kandidátky ženu. Ani podle některých politologů není tak úplně vyloučeno, že po delší přetržce by moravskou metropoli opět mohla vést žena. Zatím historicky jedinou brněnskou primátorkou byla v letech 1994–1998 Dagmar Lastovecká (ODS).
ODS nyní drží také většinu z 29 radnic městských částí, kde má své starosty. Velká část z nich chce funkci obhájit, mezitím ale ve čtvrtích narostl také vliv ČSSD.
***
STATISTIKA
Vedou Dvořákové
* Statisticky na kandidátkách v Brně vedou Dvořákové. Mužů a žen s tímto příjmením ve městě kandiduje 37, Svobodů a Novotných je 34, Doležalů 26 a Nováků, což je jinak nejrozšířenější příjmení, je 22. * Celkem v Brně kandiduje 5141 lidí, někteří z nich však mohli odstoupit. K mání je celkem 621 zastupitelských míst, získá je tedy v průměru každý osmý kandidát. * Zatímco při volbách v roce 2006 byl průměrný věk kandidátů do Zastupitelstva města Brna 47 let a u městských částí 48 let, nyní činí průměr přibližně o dva roky méně.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
