O dokumenty související s amnestií a bližší informace k Nečasově podpisu požádala na základě informačního zákona ústecká senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz), vládní úředníci jí nicméně odpověděli, že nic takového nemají. "Úřad vlády České republiky nezpracovával žádné z požadovaných dokumentů, např. stanoviska či zápisy. Z těchto důvodů požadované informace neexistují," stojí v odpovědi, kterou má server Lidovky.cz k dispozici.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dernerová se postupu diví. "Přijde mi nestandardní, jakým způsobem k signaci či nesignaci došlo. Premiér to mohl podepsat kdekoliv, na golfu, v Himálajích, ale když je to tak závažná věc, mělo by to jít oficiální cestou a to se nestalo," myslí si.
Ať vyvrátí pochybnosti
Nečas by podle ní měl říct, kdy a kde dokument kontrasignoval, aby veškeré pochybnosti vyvrátil. "Přece to nemůže být tajné, i když samotná amnestie tajná je, jak řekl pan ministr Blažek. I v tomto režimu oběžník musel dorazit na Úřad vlády. Kdyby mě řekl, kdy dokument přišel, budu spokojená," argumentuje senátorka.
Právě ona společně s dalšími 27 senátory podepsala ústavní žalobu na Klause za velezradu, což Nečas označil za ubohost. Premiér odmítl již dříve dávat jakékoliv bližší informace k amnestii kvůli režimu "tajné" a i nyní jeho mluvčí Jakub Stadler pouze odkazuje na Nečasovy starší výroky.
Petr Nečas
"Když by se prosáklo hypoteticky, že může být nějaká amnestie a může se týkat těch nebo oněch trestných činů, především ve vězení, tak by to mohlo způsobit obrovskou problematickou situaci ve vězeňství. Právě proto jsou vždy amnestie připravovány ve velmi značném utajení s tím, že každý, ke komu se ta informace dostane, musí postupovat v režimu tajného dokumentu. Nikde o tom nemluvit," řekl například premiér v lednu.
Neuspěl tak ani místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, kterého zajímal také zajímal způsob, jakým se s amnestií na Úřadu vlády zacházelo a kdy ji Nečas podepsal.
