Čtvrtek 9. prosince 2021, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ústavní soud zásadně mění systém voleb. Koalicím stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů

Česko

  8:41aktualizováno  11:53
Brno - Ústavní soud (ÚS) kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů.

Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivýc d’Hondtovy metody. Nález zveřejněný ve středu nemá časový odklad. Vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.

„Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek odevzdal v Náchodě svůj hlas ve...
V obci Žebráky na Tachovsku je volební místnost na verandě rodinného domu...

Z nálezu plyne, že i v nové úpravě lze částečně využít d’Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím, případně i jiné řešení. Přesné instrukce politikům ÚS dávat nechce. „Je úkolem zákonodárce najít cestu,“ napsali soudci v posledním odstavci nálezu. Podle Filipa je časový prostor na změnu dostatečný.

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel „v průběhu hry“ by prý nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021. „Naše rozhodnutí nikomu nezkřivilo vlásek na hlavě ani nepřeložilo stéblo přes cestu,“ řekl Filip.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem. Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského nebyl k odkladu důvod. Zajistit rovné volební právo je podle Rychetského nezpochybnitelný ústavní příkaz.

Soudci nehlasovali jednotně

V části nálezu, který se týká zvýšeného prahu koalic pro vstup do sněmovny, se ÚS odchýlil od 20 let starého nálezu. Tehdy úpravu nechal v platnosti. Nyní dospěl k závěru, že umělá regulace koalic z časů opoziční smlouvy ODS a ČSSD může zkreslovat legitimitu volebního výsledku. Filip v obecné rovině kritizoval snahu vložit do poměrného systému sněmovních voleb většinové prvky, což se dělo právě v době opoziční smlouvy. Podle Filipa jde o kvadraturu kruhu, tedy problém, který prakticky nemá ústavní řešení.

ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.

„Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.

Prezident Miloš Zeman už před dnešním nálezem vyjádřil obavu, že případné škrty ve volebním zákoně by mohly způsobit neřešitelnou krizi. Neobvykle časným vyhlášením voleb se ale ještě bude zabývat ÚS na základě podnětu Spojených demokratů - Sdružení nezávislých, případně dalších jednotlivců nebo stran. Návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí sice ÚS v úterý odmítl, připustil ale možnost přezkoumat vyhlášení voleb na základě individuálních stížností.

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran:

Skupina senátorů (dále též "navrhovatelka") navrhla Ústavnímu soudu zrušení několika ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Důvodem tvrzené neústavnosti těchto ustanovení je jednak použití tzv. D ??Hondtovy volební formule[1] při současném rozdělení České republiky do 14 různě velkých volebních krajů a návrhem byla také zpochybněna ústavnost uzavíracích klauzulí pro politické strany a hnutí kandidující v koalici[2].

Ve vztahu k neústavnosti rozdělení České republiky do 14 volebních krajů za současného uplatnění tzv. D ?Hondtovy metody navrhovatelka namítá porušení principu rovného volebního práva, resp. rovnosti hlasů a zásady poměrného zastoupení. Především v menších volebních krajích mají hlasy voličů stran, které překročily uzavírací klauzuli, natolik odlišnou hodnotu, že voliči menších stran jsou systémově diskriminováni. Neústavnost načítacího kvora pro koalice odůvodnila navrhovatelka poukazem na neopodstatněnost tohoto institutu, který neplní předpokládanou integrační funkci a do zákona se dostal - dle navrhovatelky - značně nestandardní cestou.

Po důkladném uvážení Ústavní soud návrhu vyhověl a část napadených ustanovení volebního zákona zrušil.

Ústavní soud ve svém nálezu nejprve podrobně věnoval obecným principům a východiskům volebního práva, mezím přezkumu ústavnosti volebního zákonodárství, ústavnímu požadavku poměrného zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny a vztahu jednotlivých prvků volebního systému; to vše na pozadí dosavadní judikatury a právně-historické komparace.

Ve vztahu k námitkám navrhovatelky ohledně různé velikosti volebních krajů Ústavní soud dovodil, že pokud má být základem poměrného zastoupení vyjádření poměru voličské podpory jednotlivých kandidátních listin v rámci Poslanecké sněmovny, nelze bez opory v ústavě rozdělit volební území na různě velké volební jednotky, neboť to může uplatnění poměrného zastoupení deformovat. Poměrnost zastoupení nelze podle Ústavního soudu měřit jen podle volebních krajů, kde je nyní poměrnost zajištěna v neprospěch menšiny, ale podle výsledku voleb do Poslanecké sněmovny jako celku. Relativní rovnosti tak musí být dosaženo v rámci celé republiky, a to jak z hlediska rovného přístupu k voleným funkcím, tak i tím, že voliči v každém kraji musí mít stejnou možnost ovlivnit celkový výsledek volby. I když stávající členění volebního území na různě velké volební kraje není samo o sobě neústavní, spolu s dalšími prvky volebního systému porušuje principy rovnosti hlasů a rovnosti šancí kandidujících politických stran, což neústavní je. Přestože námitky navrhovatelky směřovaly zejména proti tomu, že volebními kraji pro volby do Poslanecké sněmovny jsou vyšší územní samosprávné celky podle § 26 volebního zákona, tento koncept volebních krajů Ústavní soud nezrušil. Podle jeho názoru je dostačující zrušení dalších prvků techniky volební reprezentace, které byly obsaženy v § 48 a 50 volebního zákona, což umožní zákonodárci přijmout novou systémovou nápravu volebního systému i bez toho, aby se změnil počet nebo struktura volebních krajů.

Ústavní soud naopak nepřisvědčil tomu, že by 5% uzavírací klauzule pro vstup politické strany do Poslanecké sněmovny byla protiústavní. Zde navázal na svoji předchozí judikaturu (Pl. ÚS 25/96), a potvrdil, že Ústava zakotvuje princip poměrného zastoupení za účelem konání voleb právě "do Poslanecké sněmovny". Účelem voleb tak není pouze závazné zjištění názorů voličů, ale i ustavení komory Parlamentu, která bude způsobilá plnit všechny funkce zákonodárného sboru v podmínkách parlamentní demokracie. Roztříštěnost mnoha politických stran, neschopných zajistit sněmovní většinu, by plnění těchto funkcí mohla znemožnit.

Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran naopak Ústavní soud shledal v rozporu s Ústavou. Napadená úprava byla do volebního zákona vložena v roce 2000 a i její tvrzenou protiústavností se již v minulosti Ústavní soud zabýval (Pl. ÚS 42/2000). Nyní dospěl k závěru, že tato umělá regulace koalic neplní svůj smysl, neboť může zkreslovat legitimitu volebního výsledku a nutí strany k vytváření koalic ex lege (ve snaze dostat se do Poslanecké sněmovny, nikoliv prosazovat názorově podobný program), a proto je tato právní úprava nepřiměřená a nedůsledná. Pokud chce zákonodárce umožnit, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly i menší strany než se ziskem 5 %, tak to musí v nové právní úpravě zřetelně vyjádřit.

Ústavní soud zdůraznil, že na základě své působnosti musel posoudit - a proto posoudil - ústavnost napadených ustanovení a následně zrušil ta, která způsobovala porušení principu rovnosti hlasů. Organizace již vyhlášených voleb však tímto rozhodnutím nebyla dotčena. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021. To dává zákonodárci dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části čtyř paragrafů volebního zákona nahradí. Opačné řešení, tedy odložení vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu na období po volbách, by snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku retrospektivního zneplatnění hlasování v rámci volebního soudnictví. Tento nález proto nabude vykonatelnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Společné odlišné stanovisko k nálezu uplatnili soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek.

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/17 včetně odlišného stanoviska, vyhlášený dne 3. února 2021 v 9:00 hodin, naleznete zde

_______________________________________

[1] Podstata metody D ?Hondtovy formule spočívá v tom, že se počet hlasů pro každou stranu jednotlivě dělí postupně čísly ze stanovené číselné řady (tzv. "volební dělitel"), přičemž počet vypočtených podílů je limitován počtem kandidátů této strany. Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu a vznikne tak řada tolika podílů, kolik se v daném volebním obvodu rozděluje mandátů. Mandáty se přidělí stranám v pořadí, v jakém jsou seřazeny hodnoty "jejich" vypočtených podílů hlasů

[2] Podle § 49 odst. 1 písm. b) až d) volebního zákona se uplatní umělé uzavírací klauzule ve výši 10 %, 15 % a 20 % hlasů pro politické strany kandidující společně ve dvoučlenných, tříčlenných a čtyř a vícečlenných koalicích

Autor:

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

SOUTĚŽ: Vyhrajte vibrátor a užijte si zábavné Vánoce!
SOUTĚŽ: Vyhrajte vibrátor a užijte si zábavné Vánoce!

Postelové hrátky už nemusí být nudné nebo stereotypní. Chce to trochu jiskru. Jak ji zažehnout? Vyhrajte vibrátor We-Vibe nebo Womanizer v hodnotě...

Mohlo by vás zajímat