České silniční značení patří k nejhustším v Evropě.
Snadnějšímu cestování ale příliš neprospívá. LN jeho kvalitu zmapovaly.
MOST „Teď už asi nejedeme na Plzeň. Nebo jo?“ dohadujeme se s fotografem v naší služební fabii krátce poté, co jsme poblíž Mostu minuli odbočku na západočeskou metropoli a směřujeme na Prahu. Nejsme první ani poslední, kteří v těchto místech bloudí. Na ceduli, která klíčovou odbočku ze silnice číslo 15 avizuje, totiž nestojí nápis Plzeň, jak by člověk předpokládal, ale „hippodrom“. Bílá značka navádějící řidiče k mosteckému dostihovému závodišti je tak jen pro znalce. My se musíme buď vrátit a zkusit najet na Plzeň znovu, nebo se pustit do dobrodružné objížďky přes vesnice Sedlec, Korozluky, Zaječice, Bečov, Volevčice, Polerady, Lišnice a Nemilkov. Zajedeme si osm kilometrů, poznáme obce východního Mostecka a bez dobré znalosti mapy pravděpodobně znovu zabloudíme. To je české dopravní značení v praxi.
LN se v minulých dnech pokusily zjistit, v jakém stavu se naše dopravní značení nachází. Zeptaly se proto několika desítek profesionálních řidičů, aby vytypovali ta nejkritičtější místa. Odpovědi přišly okamžitě a nebylo jich málo. Právě Most a jeho zatajování plzeňské odbočky byl jedním z tipů.
„Znám případ z Hranic na Moravě. Když odtud chcete jet do Ostravy po nové dálnici D1, musíte na klíčové odbočce jet na Brno, ne na Ostravu. Kdybyste se drželi cedule Ostrava, pojedete po staré silnici,“ popisuje další vykutálený případ jeden z řidičů. Většina dotázaných se nakonec shodla na tom, že případů minel v dopravním značení je tolik, že by se spíše vyplatilo popsat ty správné bez chyb.
Zjevnou nespokojenost Čechů s dopravním značením potvrzuje i nedávný průzkum Ústředního automotoklubu (ÚAMK). „Z našeho průzkumu jasně vyplývá, že značení je jedním z největších problémů, který řidiči na českých silnicích spatřují,“ říká mluvčí ÚAMK Pavel Kuchálik. „Nelze se jim ani divit. Dopravní značení zejména na silnicích nižších tříd je opravdu špatné a nelogické. Buď zcela chybí nebo vás někam zavede a pak nepokračuje,“ říká Kuchálik.
Jiní dopravní experti vidí problém především v četnosti značení. „České silnice jsou jedny z nejpřeznačkovanějších v Evropě. Takový přetlak značek řidiče jen mate a bezpečnosti silničního provozu nijak neprospívá,“ říká dopravní odborník Jaroslav Hořín.
Za situaci mohou především krajské, městské a obecní úřady. Ty totiž rozhodují o silnicích, kde jsou v dopravním značení největší chyby. Krajské úřady ručí za značení na silnicích prvních tříd, ostatní zmíněné samosprávy na cestách druhých a třetích tříd.
„Chyby občas pramení z naší profesní slepoty. Zatímco my se v tom označení orientujeme, řidič má občas problém. Někdy se také stane, že se udělá chyba při montování značek, kdy se omylem prohodí směry,“ říká Jan Janeček, šéf dopravního odboru Královéhradeckého kraje, Jindřich Franěk, který zastává stejnou funkci v Ústeckém kraji, dodává, že občas se také značení ztratí.
Oba oslovení ředitelé odborů ale odmítají, že by značení v jejich krajích bylo nějak zásadně špatné. „Problémy jsou, ale není jich tolik. Většinou se vyskytne chyba na starém, původním značení. O chybách nás informuje policie. Jen několik případů za rok nám prozradí sami řidiči,“ říká Franěk.
Značek je buď příliš, nebo málo
České dopravní značení je jednou z největších svízelí českých řidičů. Vyplývá to z nedávného průzkumu Ústředního automotoklubu (ÚAMK). Značení je mnohdy nelogické a zavádějící. Nejhorší situace panuje na silnicích nižších tříd. Policie si stěžuje na to, že obecní úřady, které o značení rozhodují, mnohdy nerespektují její doporučení.
„České silnice jsou jedny z nejpřeznačkovanějších v Evropě. Takový přetlak značek řidiče jen mate a bezpečnosti silničního provozu nijak neprospívá.“
