29. ledna 2019 12:14 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Známkovat, či neznámkovat? Odborníci se neshodnou, zatím vedou známky

Škola - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Škola - ilustrační foto | foto: Shutterstock

PRAHA Blíží se pololetní vysvědčení. Zatímco pro některé rodiče a děti jde pouze o přechod do druhé poloviny školního roku spojený se zhodnocením studijních výsledků, pro jiné je to den plný stresu a obav. Jaký mají známky vůbec smysl? A není slovní hodnocení pro studenta lepší motivací? Známkovat, či neznámkovat? Na tom se dodnes přesně neshodnou ani učitelé, ani rodiče. Názory jsou různé.

Přestože řada odborníků považuje slovní hodnocení za smysluplnější, většina českých škol zatím známkuje.

„Obě moje děti chodí na základní školu, kde se klasicky známkuje. Když Agátka dostane jedničku nebo dvojku, vím, že je s jejím prospěchem všechno v pořádku, a když starší Kuba přinese třeba čtyřku z matematiky, je mi jasné, že si doma musí častěji počítat. Víc vědět nepotřebuju. Asi by mě ani nebavilo louskat nějaké dlouhé slovní hodnocení. To, co bych z něj vyčetla, se stejně můžu dozvědět na třídní schůzce, když se zeptám,“ říká maminka osmileté dcery a třináctiletého syna. Naopak otec desetileté Rozárky z Brna to vidí jinak: „Stupnice od jedničky do pětky je strašně úzká na to, aby mohla reálně ukázat, co dítě skutečně umí. Stejný výkon můžou dva různí učitelé ohodnotit úplně jinak, tak o čem pak známka vlastně vypovídá? Ale nejde jen o znalosti. Slovní hodnocení, které dcera dostává, nepopisuje jen to, co se naučila, ale i její další schopnosti. Říká, v čem přesně se jí v rámci daného předmětu daří a v čem se naopak může zlepšit. Je hodně konkrétní a navíc osobní, mluví přímo k ní, což se mi líbí.“

Jedničky a pětky se drží

Diskuse o tom, jak má takové školní hodnocení vlastně vypadat, se vedou dlouhodobě. Shoda zatím panuje jen v názoru, že existence co možná nejobjektivnější zpětné vazby je potřebná. Má smysl pro žáka, rodiče i pedagogy. „Ať už je způsob hodnocení jakýkoli, je důležité, aby žákům byla pravidelně poskytována srozumitelná zpětná vazba, z níž lze pochopit, co jim jde, co jim nejde a co mají dělat pro to, aby se jejich znalosti či dovednosti vdané problematice zlepšily. Z národních i mezinárodních kvalitativních dat jednoznačně vyplývá, že školy, které žákům takovou formativní zpětnou vazbu poskytují, dosahují lepších vzdělávacích výsledků,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Přestože značná část odborníků na vzdělání i psychologů se dnes přiklání spíše k prospěšnosti slovního hodnocení, faktem zůstává, že většina českých škol se zatím stále drží klasické stupnice jedna až pět. Podle České školní inspekce (ČŠI) neznámkují vůbec jen něco málo přes 2 procenta ze zhruba 700 hodnocených základních škol. A také na středních školách je slovní hodnocení spíše výjimečné. Ze zhruba 300 středních škol, které ČŠI ve školním roce 2017/18 sledovala, jich používá výhradně slovní hodnocení jen 2,7 procenta. V posledních letech se ale postupně zvyšuje podíl škol, které se vzdávají známek. Někde oba způsoby i kombinují, a to buď u všech žáků, nebo jen u některých (například na prvním stupni hodnotí slovně, na druhém známkují, případně slovní hodnocení využívají pro děti se specifickými poruchami učení).

PETRA SMÍTALOVÁ

Najdete na Lidovky.cz