Obvodní soudkyně Helena Králová loni v létě uznala Janu Nečasovou, dříve Nagyovou, vinnou za zneužití vojenského zpravodajství a uložila jí roční podmínku. Jenže rozhodla
Chronologie27. června 2014 - Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová vydala trestní příkaz, kterým Janě Nečasové uložil podmínku. Případ 2 zpravodajců předal ministerstvu obrany a Pohůnka úplně zprostil obžaloby. 3. září 2014 - Městský soud v Praze případ vrátil s tím, že se musí veřejně projednat. Rozsudek, který zveřejňujeme, hovoří o evidentním zneužití zpravodajců. 29. května 2015 - Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová všechny osoby zprostila viny. |
jen pomocí takzvaného trestního příkazu, proti čemuž se ohradili státní zástupci. A odvolací Městský soud v Praze jim dal za pravdu. Ale co víc: ve svém rozhodnutí zúžil soudkyni Králové koridor.
„Nakonec samo sledování státní rozvědkou a zásah do soukromí je újma zcela dostatečná. Sledování Radky Nečasové „na příkaz“ obviněné Nagyové realizované s nutným zcela zřejmým vědomím obviněného Páleníka a protiprávnost celé věci jsou vymezeny dostatečně,“ napsal městský soud loni v září v rozsudku, který si můžete nastudovat v digitální knihovně serveru Lidovky.cz.
Králová přesto dnes, tedy v pátek, všechny obžalované osvobodila. Popřela tedy své prvotní rozhodnutí a de facto se postavila i proti názoru odvolacího senátu.
„Ve stručnosti lze uvést, že znalost tajných směrnic Vojenského zpravodajství pro posouzení věci není vůbec podstatná, neboť to, že obvinění měli zneužít svoji pravomoc veřejných činitelů tím, že se nechali najmout milenkou předsedy vlády za účelem dosažení jejích intimních cílů v mileneckém vztahu s ním, je evidentní. Takový závěr není nijak mimořádně složité si učinit, snadno by si ho učinil kterýkoli laický občan České republiky,“ stojí doslova na straně 5 rozsudku nadřízeného soudu.
Podle názoru městského soudu by trestu neměli uniknout ani špioni, kteří pro Nagyovou pracovali. „Obviněná Nečasová – Nagyová dlouhodobě využívala Vojenské zpravodajství a jeho příslušníky jako svoji soukromou bezpečnostní agenturu, a obvinění to je jako zcela standardní záležitosti bez výhrad akceptovali. O absenci subjektivní stránky trestného činu nemůže být ani řeči, mají-li obvinění alespoň základy průměrného intelektu, což ani oni zatím nezpochybnili,“ argumentuje se v rozsudku.
V neposlední řadě Městský soud v Praze soudkyni Králové vyčetl i to, že prvně případ uzavřela bez řádného líčení, pouze zmiňovaným trestním příkazem (u soudu se veřejně neprobíraly nashromážděné důkazy, rozhodovala pouze na základě studia spisu). „Státní zástupce svoji povinnost v před soudním stádiu řízení bezezbytku splnil, podal zcela odůvodněnou obžalobu a právem se domáhá jejího projedení před soudem, když dosud shromážděný důkazní materiál trestní stíhání obviněných plně odůvodňuje,“ uvádí rozsudek, kvůli němuž musela soudkyně Králová nařídit hlavní líčení, jež vyvrcholila pátečním osvobozujícím ortelem.
