Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zprávy dne podle editora: Einsteinovy černé díry, naše šedá zóna a placenta mňam

Kazachstán

  20:42
Víte co je chvění časoprostoru? Jev, který předpověděl už Albert Einstein a jeho potvrzení je rozhodně událost, která má z hlediska věčnosti větší význam, než všechny čtvrteční politické hádky. Za přečtení ale určitě stojí i rozhovor o normalizační šedé zóně a recept na dobrou a zdravou placentu.

Černá díra foto: Reprofoto

A je to tady. Američtí vědci poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci před sto lety předpověděl Albert Einstein. Objev podle expertů otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést víc informací o vzniku vesmíru.

Neomylný vlasatý stařík měl zase pravdu. A je možné, že tato geniální myšlenka ho napadla právě při jeho krátkém působení v Praze. Černé díry, to je naše...

Gravitace, nebo-li přitažlivost, se šíří ve vlnách, jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.

Chvění časoprostoru bylo dosud doloženo jen teoreticky. Vědci ze tří amerických ústavů zachytili gravitační vlny vycházející ze dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, které kolem sebe obíhaly a nakonec se spojily. Vlny byly produktem této kolize, k níž došlo 1,3 miliardy světelných let od Země. Černé díry byly zhruba třicetkrát větší než Slunce.

Senzační objev. Vědci potvrdili Einsteinovo chvění časoprostoru. Můžeme najít černé díry

Je to špína a musí pryč

Pořad Máte slovo s Michaelou Jílkovou porušuje zákon o České televizi a měl by zmizet z veřejnoprávní obrazovky. S takovým požadavkem předstoupil na posledním zasedání Rady ČT její novopečený člen Zdeněk Šarapatka. Oživil tak kritiku kontroverzního pořadu. Generálního ředitele proto žádá o analýzu programu.

Máte slovo s Michaelou Jílkovou

Bývalý šéfporadce sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse, publicista a současný člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka se ostře obul do pořadu Michaely Jílkové Máte slovo. Jeden z nejsledovanějších pořadů ČT, který se zaměřuje na aktuální společenská i politická témata, se podle něj nehodí na obrazovku veřejnoprávní televize.

„Jsem přesvědčen, že pořad Máte slovo v jeho stávající podobě přímo odporuje zmíněnému zákonu o České televizi. Navíc sklouzl do úrovně někdejšího Kotle v komerční televizi, jehož obdoba je ovšem zcela nevhodná pro vysílání ve veřejnoprávní televizní stanici,“ zopakoval Šarapatka výtky, které vznesl na posledním zasedání Rady ČT.

Jílkové pořad by měl zmizet z ČT, říká radní. Chce umlčet občany, brání se moderátorka

Šedá, ale největší

Šedá zóna se říká té široké mase lidí, kteří před rokem 1989 nebyli ani disidenty, ani komunisty. Nebyli ničím, ale o jejich životy přitom právě v tiché válce šlo. Jedni je nazývají zbabělci (Cibulka, Hučín), druzí tvrdí, že právě oni byli těmi, kdo režim porazili (Klaus). Byla to skupina natolik velká a různorodá, že dnes asi nelze říci co si mysleli a proč jednali jak jednali.

Právě o těchto lidech natočil dokument písničkář Vladimír Merta a lidovky.cz s ním na téma udělali rozhovor.

Nenosil jsem žádnou uniformu vzdoru, říká Merta. V seriálu mapuje normalizační šedou zónu

Seriál, jehož třetí a poslední díl uvede Česká televize v neděli 14. února, je generační zpověď režiséra a muzikanta Vladimíra Merty o široké vrstvě společnosti, která v době normalizace aktivně nekolaborovala s komunistickým režimem, ani se nepřidala k pronásledovaným disidentům.Merta v něm zpovídá osobnosti jako je Jaroslav Hutka, Jan Burian, Jiří Dědeček, Jaromír Nohavica, Daniel Kroupa a další. „Šedá zóna je především o bezejmenných, malých hrdinech malé doby. Písničkáři jsou jejich věrnými průvodci,“ říká Merta v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Na koncertě vystoupil i Vladimír Merta.

„Šedá zóna vznikla jako výsledný produkt mé snahy dokumentovat, co zbylo z undergroundu. Co je dnes odvaha jít za meze přijatelnosti, jaké jsou dnešní rituály přizpůsobení, jak se projevují jejich důsledky, jaké výbušné směsi doutnají pod povrchem zdánlivé šedi a klidu obecné pasivity. Po letech nezájmu a ostentativní ignorance mi dramaturg Ondřej Šrámek navrhl vyzpovídat písničkáře, kteří pomalu ale jistě zapadají do zapomnění. Nechtělo se mi stavět si pomníček na pozadí jiných, méně šťastných kolegů, posluchačů a sympatizantů, kteří byli naší velkou rodinou, která nás držela nad vodou. Šedá zóna je především o bezejmenných, malých hrdinech malé doby. Písničkáři jsou jejich věrnými průvodci. Byli jsme si navzájem oporou, výmluvou i omluvou,“ říká například Merta.

A pak, že se sázení nevyplácí...

Tie-break rozhodujícího setu se za stavu 5–5 chýlí ke konci. Jedno eso. Mečbol a vítězný úder. Hlouček fandů u kurtu tleská vítězi. Příznivci, kteří sledují změny stavu na internetu, jsou ještě pořád o minutu pozadu u skóre 5–5. Za rozdílových 60 sekund možná někdo vydělal balík peněz.

Tak někdy vypadají podvody na tenisovém okraji, tedy turnajích nejnižšího světového, ale stále ještě profesionálního okruhu ITF Future. Kvůli manipulaci s výsledky dostal rozhodčí Kirill Parfenov z Kazachstánu doživotní distanc. Jeho chorvatský kolega z umpiru Denis Pitner schytal stopku na rok. Oba podlehli svodům sázkařských švindlů.

Tenisové švindly díky 60 vteřinám aneb Když se chce 150. hráč světa také uživit

Jak výnosné schéma funguje? Snadno. Potřebujete kamaráda a telefon. A co nejméně sledovaný zápas, který nesnímají kamery. Rozhodčí, který povinně zaznamenává na tabletu změny skóre, nejprve pošle výsledek komplici a až těsně před koncem povolené minutové prodlevy ho pustí do světa. Tedy v době, kdy všechny sázky už doputovaly na vítěznou stranu.

Železo, vitamíny a trocha hormonů

Ve světě, ale i v Česku se pojídání placenty po porodu stalo trendem. Je několik možností, jak ji konzumovat. Placentu lze nechat vysušit a poté nechat rozemlít na kašičku, kterou se naplní kapsle. Připravuje se z ní také smoothie (mixovaný ovocný, jogurtový či zeleninový nápoj), přidat ji můžete také do polévky. Lékařům to ale nepřipadá zcela bezpečné, neboť se jedná o lidskou tkáň, která může být i zdrojem infekce.

Jíst, či nejíst placentu? Člověk není zvíře, říká gynekolog

Obsahuje vitaminy, minerály, imunitní buňky i biologicky aktivní látky. I přesto se mnoha ženám při představě, že by svou placentu po porodu snědly, zvedá žaludek. Proti nim stojí matky, pro které je pozření placenty rituál, který má své opodstatnění.

Placenta (ilustrační foto)

Placenta je plná různých hodnotných a výživných látek, mnohé z nich se používají například i při výrobě takzvané omlazující kosmetiky. Obsahuje i řadu imunitních buněk. „Musíme si ale uvědomit, že placenta funguje i jako takový filtr, přes který vyvíjející se plod nejen živiny a kyslík dostává, ale přes který rovněž vylučuje svoje odpadní látky, které v ní rovněž zůstávají,“ zdůrazňuje gynekolog Pavel Turčan.

CO OBSAHUJE PLACENTA?

  • železo
  • vitamin B6
  • vitamin E
  • hormon oxytocin
  • hormon prolaktin
  • bílkoviny

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...