Jeho život v prezidentském sídle po dvě volební období (a nejne v něm) budou připomínat desítky nejzajímavějších fotografií jeho dvorního fotografa Peta Souzy. Obama, který podle kritiků zklamal přátele a potěšil nepřátele (podle jiných se však činil a vyvedl svou zemi z úzkosti), uvolní v Bílém domě místo Donaldu Trumpovi.
Ten ve čtvrtek přiletěl do Washingtonu s předstihem na páteční inauguraci. A přestože zůstane slavný White House jeho oficiálním sídlem, podle lidí z jeho okolí povede i jako prezident hotelový život.
Bude k vidění nejen v manhattanském mrakodrapu Trump Tower a „zimním Bílém domě“ ve floridském letovisku Mar-a-Lago, ale také v novém washingtonském hotelu, který vybudoval v pronajaté budově washingtonské hlavní pošty. hlavní pošty. Podle Trumpova mluvčího Seana Spicera je hotel „symbolem vládnutí, kterého se Trump chce držet.“ Snad nenajede na „hodinový“ model.
Před lavinou ho zachránily léky
Gampiero Parete, to je jméno, které dnes skloňuje řada italských (a nejen italských) zpravodajských serverů. Jde o jednoho z pouhých dvou dosud nalezených přeživších středečního lavinového závalu v italské Pescaře, na který nejspíš doplatily desítky hostů hotelu Rigopiano. V momentu, kdy lavina probořila střechu budovy, byl Gampiero, otec dvou nezvěstných dětí, venku. Krátce před tragédií totiž vyrazil z hotelu do auta pro léky na bolest hlavy, o které ho požádala maželka.
„Když jsem se vracel k hotelu, slyšel jsem zvuky a praskání. Viděl jsem horu padající na budovu. Zavalila i mě, ale jen částečně. Viděl jsem, že značná část hotelu je pokrytá sněhem. Zkusil jsem jít dovnitř, ale riskoval jsem, že uvíznu,“ popisoval poté, co byl zachráněn.
  |
Stát proti lavinovém závalu není přitom nic snadného ani pro tak zkušeného lavinového experta, jako je Němec Ilari Damert, který vyvíjí lavinové vybavení pro švýcarskou firmu Mammut. „Když je lavina z vlhkého sněhu, během pohybu se sníh utemuje tak, že je tvrdý jako beton. Ani člověk zasypaný po pás se nedokáže vyprostit vlastními silami, řekl nedávno během rozhovoru pro LN.
Jaké šance mají lidé pod sněhem v Itálii, naznačuje jeho další odpověď: „Podle mezinárodních statistik po prvních patnácti minutách v lavině klesá šance na přežití hodně nízko. Něco jiného je, když člověk narazí během pádu na skálu nebo se nějak poraní. Většina lidí takto neumírá, spíš je zabije podchlazení nebo nedostatek vzduchu. Laviny jsou v mnohém nepředvídatelné, známe případy lidí, kteří přežili i několik hodin, ale to jsou výjimky. Povedlo se jim třeba dát ruce před obličej a vytvořit vzduchovou kapsu nebo něco podobného. Jakmile člověk skončí pod lavinou, záleží na těch, kdo jsou s ním: jak rychle dokážou určit, kde se nachází, jak rychle ho vykopou. Pokud se jim to povede během čtvrt hodiny, má asi devadesátiprocentní šanci, že přežije,“ řekl.
Národní parky jako ohrožený druh?
Turisté nejsou před lavinami v bezpečí samozřejmě ani v českých národních parcích, ale - jak ukázalo čtvrteční hlasování v senátu - někdy je v nevýhodě příroda. Právě odhlasovaná novela zákona o ochraně přírody totiž může podle ministra životního prostředí Richarda Brabce přinést tak rozsáhlé a ničivé změny, že to může přinést konec národních parků, jak je známe.
Senátní pozměňovací návrh podle něj totiž odstraňuje ze zákona všechny dlouhodobé cíle ochrany národních parků. Současně ale umožňuje turistické a rekreační využití, které není v rozporu s těmito cíli.
„Vzhledem k tomu, že by ale dlouhodobé cíle neexistovaly, bylo by tak prakticky možné jakékoli turistické a rekreační využití národních parků, včetně výstavby golfových hřišť nebo akvaparků, skutečně cokoli,“ tvrdí ministr.
Hrozící katastrofu mohou odvrátit ještě poslanci ve Sněmovně. Koaliční reakce by tomu mohly nasvědčovat: „Vzhledem k tomu, že Sněmovna podpořila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny větší než ústavní většinou, zůstávám optimistou a věřím, že v opakovaném hlasování se dolní komora opět postaví za ochranu nejcennějších částí naší přírody a jejich zachování pro budoucí generace,“ reagoval předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD). Podle lidoveckého poslance Jiřího Junka pak nemá schválený senátní návrh s moderní ochranou přírody národních parků nic společného.
