Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Zprávy dne podle editora: USA odkryly karty a ‚nešťastný‘ zákaz podpultovek

Česko

  21:46
Praha - Zprávy o přístupu ministerstva průmyslu a obchodu k nabídkám mobilních operátorů se na nás valí se zrychlujícím se tempem. Po odvolání šéfa komunikace ministrem Janem Mládkem kvůli nešťastnému výroku náměstka pro telekomunikace Lubomíra Bokštefla se média soustředila na obsah novely telekomunikačního zákona. Může totiž ještě více zakonzervuje současné ceny tarifů.

Donald Trump během čtvrteční tiskové konference. foto: Reuters

Mládkovo ministerstvo totiž do novely zákona o elektronických komunikacích vložilo pasáž, na jejímž základě budou nelegální takzvané retenční nabídky, tedy obdoba „podpultového“ prodeje tarifů za ceny, které se neobjevují v cenících. Dosáhnout na ně většinou jen nespokojení - a dostatečně trpěliví - zákazníci, kteří pohrozí operátorovi odchodem ke konkurenci.

Jsou to právě „podpultové“ nabídky, které zástupci operátorů často citují jako příčinu toho, že ceny tarifů v Česku zamrzly na stejných, a navíc vysokých hodnotách. Podle spotřebitelských organizací jsou však pro běžné spotřebitele často jediným způsobem, jak se dostat k zajímavé levnější nabídce.

Za nešťastnou jí považuje i člen rady Českého telekomunikačního úřadu Ondřej Malý, kterého si Mládek ve funkci člena rady do budoucna nepřeje a hledá za něj náhradu. „Tato část novely je výjimečně nešťastná. Došlo by k omezení autonomie vůle smluvních stran a k velkému nebezpečí zakonzervování cen v segmentu, kde již nyní, po protispotřebitelské novele, neprobíhá intenzivní soutěž,“ uvedl v on-line rozhovoru pro čtenáře serveru Lidovky.cz Malý.

Jak ale připomíná ve svém aktuálním komentáři šéf ekonomiky LN Jan Klesla, za nešťastnou situaci na českém trhu nemůže jen aktuální ministr. Ten ve čtvrtek mimochodem ještě jednou vysvětloval výše zmíněné propuštění šéfa komunikace Romana Proroka. Kromě nedostatečné podpory pro mediální vystoupení poradce Bokštefla podle Mládka za jeho propuštěním stojí i to, že mediální obraz ministerstva průmyslu a obchodu neodpovídal jeho dosaženým úspěchům.

Jan Mládek

Spojené státy ve čtvrtek vyjasňovaly své pozice hned na několika frontách. Ministr zahraničí Rex Tillerson se poprvé sešel s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. A přestože se údajně nejednalo o sankcích uplatňovaných proti Rusku, diskuze se stočila na Sýrii, Afghánistán i Ukrajinu.

Ministra obrany James Mattis na jednání se spojence z NATO, znepokojené dosavadními prohlášeními Donalda Trumpa, ujistil, že Spojené státy neustoupí od svých závazků a dál budou součástí kolektivní obrany, ale každý musí nést „spravedlivý díl nákladů“.

Zástupkyně USA při OSN Nikki Haleyová pak vnesla světlo do pozice USA v otázce izraelsko-palestinksého konfliktu. Cestou je prý řešení v podobě rozdělení území do států - tedy Izraele a nezávislé Palestiny, což na čtvrteční velké tiskové konferenci nakonec nepřímo potvrdil i její šéf - prezident Donald Trump.

Ten se však soustředil na (pro něj a jeho administrativu) palčivější téma - obvinění volebních poradců s Rusy. Trump odmítl spekulace, že by svého - dnes už bývalého - bezpečnostního poradce Michaela Flynna požádal, aby před inaugurací jednal s ruským velvyslanectvím o sankcích proti Rusku.

Autor: