Nejvyšší soud rozhodl v lednu, začátkem února spis odeslal k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance. „Podaný opravný prostředek byl zamítnut,“ objevilo se následně v databázi InfoSoud. Odůvodnění zatím není na webu Nejvyššího soudu k dispozici. Rozhodnutí dosud nedorazilo ani Nejvyššímu státnímu zastupitelství, uvedl jeho mluvčí Petr Malý.
Zeman v dovolání zejména argumentoval pro posouzení salafismu jako hnutí ve smyslu trestního zákoníku. Znalci dříve dospěli k závěru, že nejde o hnutí, ale spíše o teologický směr konzervativního islámu. Podle žalobců to není otázka odborná, ale právní, kterou si měly pražské soudy vyřešit samy.
Za šíření knihy bývalý předseda muslimské obce Sáňka potrestán nebude |
„Tam, kde existuje ideologie, která má četné stoupence, existuje i hnutí,“ stálo v dovolání. Podle žalobců ve světě hlásaném Bilalem Philipsem - autorem knihy - a jeho souputníky není místo pro svobodu, pluralitu názorů ani respekt k druhým. Salafisté jsou podle dovolání v zahraničí přinejmenším částečně organizovaní, jinak by nebyli schopni své pojetí islámu šířit.
„O jejich zášti proti šíitům, Židům a křesťanům a představitelům (vládám) sekulárního Západu není pochyb,“ napsali žalobci. Pražské soudy podle dovolání chybovaly také v tom, že po zproštění původní obžaloby nezvážily možnost jiné právní kvalifikace. Namísto založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka mohl být Sáňka podle žalobců souzen za podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Sáňka podle obžaloby zajistil překlad, vydání a distribuci knihy. Obžalobu dlouhodobě odmítal. Případ souvisí s razií tehdejšího protimafiánského útvaru v pražských muslimských centrech v roce 2014.
Obvodní soud pro Prahu 1 Sáňku poprvé zprostil obžaloby v roce 2016. Rozsudek však zrušil odvolací soud a vrátil případ k dalšímu dokazování. Vznikl revizní posudek. Druhý zprošťující verdikt už Městský soud v Praze potvrdil.
