Samička žraloka černocípého (Carcharhinus limbatus), kterou před lety získalo středisko mořského výzkumu v americkém Virginia Beach, nebyla ničím výjimečná. Přišla na svět na volném moři, ale už jako mládě byla odchycena. V novém domově, kde dostala jméno Tidbit, žila spokojeně osm let.
Před rokem a čtvrt Tidbit uhynula. V té době měřila přes 1,5 metru. Rutinní vyšetření těla a následná pitva přineslo velké překvapení: Tidbit byla březí. Mládě, které nosila, bylo normálně vyvinuté a téměř připravené k samostatnému životu.
Podivuhodné však je, že Tidbit se nikdy nepářila. „Žila zde osm let bez kontaktu se samcem svého druhu,“ říká Beth Firchau, která se o ryby v akváriu stará.
Že se ošetřovatelé nepletou, potvrdili genetici. Tým vedený expertem na žraloky Demianem Chapmanem ze Stony Brook University zkoumal DNA nenarozeného mláděte a zjistil, že jeho genetický materiál pochází pouze z matky. Svá zjištění vědci publikovali v časopise Journal of Fish Biology.
Jde teprve o druhý prokázaný případ partenogeneze, tedy vzniku mláděte z vajíčka neoplozeného spermií, u žraloků. Poprvé tento jev vědci zaznamenali vloni v květnu u samičky kladivouna v zoo v Nebrasce.
Samice, které se pod tlakem prostředí k této rozmnožovací strategii uchýlí, nemohou na svět přivést samce. Potomci mohou mít pouze pohlavní chromozom X. Tato nouzová varianta předání genů proto nikdy nemůže zajistit přežití druhu.
