Zraněné děti ze Sýrie nechceme, jsou bezpečnostním rizikem, tvrdí Česko

V rámci programu MEDEVAC odletěli v úterý první čeští lékaři do Jordánska. Až do 20. listopadu budou v Ammánu léčit především dětské uprchlíky z válkou zmítané Sýrie. Těžší případy ale nebudou převezeny do Česka, jak bylo u programu v minulosti zvykem. Ministerstvo totiž považuje syrské uprchlíky za bezpečnostní riziko.

Nebezpečné může být i převezení zraněných dětí. „V rizikových oblastech, kde operuje Islámský stát hrozí, že by se mezi lidi, kteří potřebují lékařskou péči, mohli infiltrovat ti, kteří nemusejí být přátelští vůči České republice. Stejně tak se mohou do naší země dostat i v rámci doprovodu dětí, které musí doprovázet dospělí,“ tvrdí Petra Kučerová, mluvčí Ministerstva vnitra. „Bezpečnostní složky státu budou velice pečlivě vážit, koho do České republiky pustíme či ne,“ dodává. Ve stejném duchu se vyjádřil v minulosti i ministr Milan Chovanec.

Zranění uprchlíci by přitom pobývali na území Česka jen do doby, než by se uzdravili. „Pacienti zůstávali v Česku standardně v řádu několika týdnů, podle typu zranění,“ míní Vladimír Řepka z Ministerstva vnitra. Přitom sousední Německo jde v pomoci uprchlíkům ještě dál a nabídne tisícům z nich dokonce i azyl.

Postup Česka otevřeně kritizuje Česká biskupská konference (ČBK). „Nad tímto rozhodnutím vyjadřuji politování, protože jsem přesvědčen o tom, že léčba malé skupiny prokazatelně trpících humanitární krizí na Blízkém východě je v souladu se základními hodnotami, na kterých stojí naše společnost,“ píše na oficiálních stránkách generálního sekretáře ČBK Mons. Tomáš Holub.

Příkladné Německo

Podle ČBK by si mělo Česko vzít příklad od sousedů. „Německo přijme několik tisíc uprchlíků a nedomnívám se, že bezpečnostní opatření by v Německu měla být nějak zásadně jiná než v Česku,“ řekl Holub pro server Lidovky.cz. ČBK se bude snažit změnit Chovancův názor na nejbližším osobním setkání.

Pokud jde o možné přijímání uprchlíků, je už Holub opatrnější. „Je potřeba, aby země přijímala potřebné. To je první rovina. Pak jsou další kritéria, která jsou již druhotná a tam si myslím, že jde o to, aby byla vybraná skupina, která dokáže být co nejvíce kompatibilní s českým prostředím,“ shrnul.

ČBK je podle ministerstva jedinou institucí, která postoj státu zatím kritizovala. Vnitro argumentuje tím, že ve většině případů jsou čeští lékaři schopni poskytnout pomoc rovnou na místě.

Otman po operaci v Libyi.

Tomu tvrzení dávají za pravdu i Lékaři bez hranic. „Pracujeme v jedné nemocnici v Jordánsku a dokážeme tam dělat zákroky i na evropských standardech,“ míní mluvčí Míla Janišová. Podle ní je ale důležité, aby byla péče poskytnuta ve specializovaném lékařském středisku. „Nedovedu si představit, že by se podobná péče dala poskytnou přímo v uprchlických táborech,“ dodává.

O zázemí by čeští lékaři neměli mít v tomto případě nouzi. „Lékaři budou pracovat v nemocnici v hlavním městě Ammán. Vzhledem k tomu, že se jedná o specializované lékařské výkony, je nutné mít k dispozici odpovídající zázemí a využít také pomoci tamního zdravotnického personálu. S touto nemocnicí spolupracujeme dlouhodobě, jsme v kontaktu s tamním vedením i dětskými lékaři,“ odpověděla na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Syřané se už v ČR léčili

Program MEDEVAC v minulosti umožnil léčbu několika dospělých i dětí z oblasti Sýrie. Naposledy do Česka byli dovezeni Ukrajinci, kteří utrpěli zranění při protestech na kyjevském Majdanu.

Program vznikl po válečném konfliktu v Bosně a Hercegovině. Tehdy britské letectvo evakuovalo do Británie i těžce zraněnou Irmu Hadžimuratovič. Lékaři v Londýně se snažili holčičce pomoc, ale jejich síly už na záchranu nestačily. Příběh dal ale impuls vzniknout programu MEDEVAC, do něhož se zapojila i Česká republika.

„Program humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel je primárně určen pro vážně nemocné děti z válkou postižených či jinak potřebných oblastí, kterým není možné zajistit léčbu v místních podmínkách“, popisuje na stránkách program ministerstvo.

Podle UNHCR žije na území Jordánska přes 600 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Největšímu náporu čelí ale Libanon, kde jejich počet přesáhl už milion.