Ve čtvrtek má odletět do Ósaky, ale trápí jej nejistota. Kvůli zranění, které desetibojaři Tomáši Dvořákovi nemusí umožnit, aby na svém osmém atletickém mistrovství světa bojoval naplno.
PRAHA Hlavní slovo mají lékaři. Tohle pravidlo u něj v posledních letech platí často a výjimkou není ani situace před šampionátem v Japonsku. „Všechno je následkem drobné kolize, kterou jsem měl při tréninku před červnovým mítinkem v Kladně,“ vzpomněl pětatřicetiletý Dvořák podnik, při němž splnil A-limit pro šampionát, a umožnil tak Josefu Karasovi cestu s limitem B. „Během závodu mě pak trápilo stehno a také pata. Já upřednostňoval stehno, které bolelo víc, ale později mě začala omezovat právě pata,“ přiblížil trojnásobný mistr světa.
Problém s patou se znovu ozval v červenci na juniorském mistrovství Evropy, kde působil coby kouč mladých závodníků Dukly a reprezentace, ale přitom i sám trénoval.
Nechci čekat na zázrak
„To už mi bylo jasné, že tuhle patálii pouhý odpočinek nevyřeší. Do Japonska bych rozhodně chtěl jet závodit a ne se rekreovat, potřebuju mít jistotu, že tam nebudu dva týdny čekat na zázrak. Srdcem jsem pořád závodník a bojovník, závod si chci užít a ne jej přetrpět,“ konstatoval bývalý světový rekordman.
Proto včera odpoledne vyhledal pomoc fyzioterapeuta Pavla Koláře a primáře Vladislava Hospodára.
„Už jsem to musel řešit, je nejvyšší čas.
Doufám, že mi doktoři pomůžou a že se nožka umoudří,“ dodal předtím, než oba lékaře navštívil.
Definitivní jasno by měl mít ve středu. „Chci mít jistotu, chci být provozuschopný,“
přeje si rodák ze Zlína.
Pakliže Dvořák do Japonska odletí, zařadil by se svou osmou účastí do samého popředí statistik. Tolik účastí na světovém šampionátu mají už pouze oštěpař Jan Železný, kanadský chodec Tim Berrett a německý diskař Lars Riedel.
„Že bych už patřil mezi legendy? Naštěstí takové statistiky nesleduju,“ nadzvedl obočí.
V posledních letech často uzavíral desetiboj se sebezapřením, přesto tvrdí, že si termín „užít si závod“ vysvětluje po svém.
„Já si užil i ten v Kladně, i když mě trápilo stehno,“ připomněl znovu mítink, na jehož organizaci se podílel.
V případě cesty do Japonska by byl nejstarším českým atletem ve výpravě. „A kdo ví, jestli bych nebyl nejstarším závodníkem vůbec. Jsem už holt inventář,“ podotkl.
„Moji svěřenci mě teď litují, protože vědí, co mě stálo sil trénovat je i sebe samého,“ pokýval hlavou bývalý šampion, kterému prý „jeho“ závodníci tykají. „Řekl jsem jim, že vykat kolegovi není vhodné. Až přestanu závodit, můžou mi začít vykat,“ pravil s úsměvem.
MS Tomáše Dvořáka
Stuttgart 1993 10. místo
Göteborg 1995 5. místo
Atény 1997 1. místo
Sevilla 1999 1. místo
Edmonton 2001 1. místo
Paříž 2003 4. místo
Helsinky 2005 8. místo
