Doplňujícím dokumentem je o pár měsíců mladší notářský opis, který je docela osahaný, potrhaný a zřejmě dost užívaný. Jak k nim škola přišla? Kde ležely stovky let? Těžko říci. Univerzitu před třemi týdny kontaktovala privátní banka s nabídkou, že texty jsou k mání a zda je jedna z patnácti nejstarších univerzit světa nechce koupit... Chtěla, zaplatila a v pátek i veřejně představila.
Archivy se otevírají veřejnosti. Své dokumenty nabídne i Karlova univerzita |
Původní majitel, jenž archiválie přeprodal přes banku, i cena jsou neveřejné. Rektor Tomáš Zima hovořil o částce „v řádu milionů korun“; spekuluje se o cifře mezi deseti a dvaceti miliony. Podle informací LN projevily zájem o koupi cenností i soukromé osoby. „Tržní cena je násobně vyšší,“ tvrdí zdroj LN s tím, že Karlovo učení bylo preferovaným kupcem.
Historikové budou nyní zjišťovat, jak se papežský glejt dostal z Prahy. Jedna z hypotéz ukazuje na mezidobí husitských válek a chaosu třicetileté války, kdy mohl být pergamen uschován církví či šlechtickým rodem. „Bude to hezká detektivní práce. Ta začíná v lednu 1347,“ řekl Zima.
Univerzita si pak pořídila tři posudky, jež měly ověřit pravost papežova svolení k založení školy z 26. ledna 1347 a notářského opisu z 30. června téhož roku. Archiváři neměli pražádných pochyb – oba dokumenty byly pravé! V pondělí se obě strany dohodly. Univerzita zaplatila a ve středu již byl kufřík se starobylými písemnými památkami v pražském archivu UK.
„Mimořádný historický den“
V pátek byly obě listiny předcházející zrodu univerzity v roce 1348 slavnostně představeny v Karolinu. „Jsem šťasten, že v roce 670. výročí vzniku univerzity a stého výročí vzniku Československa se podařila věc, v niž nikdo nedoufal. Je to historický okamžik nejen pro univerzitu a ČR, ale i pro evropskou vzdělanost,“ uvedl rektor univerzity Tomáš Zima.
Po dotazech novinářů, jak by význam objevu popsal, Zima v nadsázce pravil, že je to objev za 670 let, tedy „objev tisíciletí“. Přítomný doyen pomocných věd historických Ivan Hlaváček byl evidentně pohnutý. „Jsem opravdu rozechvěn,“ zahájil své expozé. „Dokument je nepochybně pravý a slovo nepochybně podtrhuji,“ řekl LN profesor Hlaváček, jenž na získaném exempláři oceňuje jeho výzdobu, skvělé provedení.
Konstitutivní dokumenty UK jsou vlastně tři, přičemž existovaly ve dvojích provedeních. Prvním je zmiňované svolení papeže Klimenta VI., jenž byl vychovatelem mladého Karla u pařížského dvora, z 26. ledna 1347. Druhým je Karlova zakládací listina ze 7 .dubna 1348 a třetím Eisenašský diplom (14. leden 1349), jímž získala UK zásadní privilegia.
Jedna z verzí papežova svolení bývala v pražském archivu, ale ke konci druhé světové války byla odvezena spolu s univerzitním exemplářem vlastní zakládací listiny a insigniemi UK. Stopy se ztrácejí na dnešním Masarykově nádraží, odkud mířil vlak do Německa, ale prý byl v Plzni bombardován...
Nově získaný papežský list, s krásnější výzdobou, byl asi vyhotoven pro prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, s jehož pomocí Karel souhlas získal a jenž se posléze stal kancléřem nové univerzity. Listina je psána na jihoevropském pergamenu, zdobí ji olověná papežská bula.
Listina „ustanovuje, aby ve městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení v kterémkoli povoleném oboru“, a zaručuje obecné uznávání licenciátu i magisterské hodnosti v celém tehdejším křesťanském světě – dnes bychom řekli, že diplomy z Prahy nepotřebovaly „nostrifikaci“.
Rektor Sorbonny: Impresivní!
Archiváři UK upozorňují, že francouzská historická věda považuje datum takové listiny za vlastní zrod univerzity; místo osmičkového roku by tedy byla založena o rok dříve! V historickém pořadí by se však nic neměnilo: Praha by zůstala v první patnáctce nejstarších; mírně starší univerzita v Pise byla založena už roku 1343.
O dost starší je pařížská Sorbonna (1257), na jejíž půdě se Karel IV. s Klimentem i setkal, jak v Karolinu zaznělo. „Bylo to impresivní, dojemné. Zmínka o nás mě potěšila,“ řekl LN Jean Chambaz, rektor Sorbonny, jenž byl shodou okolností v Praze na jednání univerzitní aliance (4EU). Dle jeho protějšku rektora Zimy budou oba dokumenty restaurovány a při zvláštních příležitostech též vystavovány. „Ale už nikdy by neměly opustit – na delší čas – Univerzitu Karlovu,“ dodal Zima.