Byty z Airbnb dál zaplavují trh, podnájem v centru Prahy je tak levnější než v paneláku. Má to ale háček |
O návrhu ministryně financí Aleny Schillerové na zrušení daně z převodu nemovitostí a také zrušení možnosti odpočtu úroků z nových hypoték diskutovali zástupci vládního ANO a ČSSD předminulé pondělí se členy Národní ekonomické rady vlády. K jednoznačné shodě ale nedošlo a o záměru má tedy ve čtvrtek hlasovat vláda.
Navržená novela předpokládá úplné zrušení této daně, kterou kritizují i někteří odborníci z realitního byznysu i část politiků, včetně opozice.
„Cíl je z dlouhodobého hlediska zlepšit dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbyde více peněz v hotovosti,“ uvádí ministerstvo financí.
Ale je otázka, zda to nějak může rozhýbat realitní trh, který se potýká s neúměrně vysokými cenami nemovitostí. Zejména v Praze a zvlášť v současné ekonomické krizi, kdy se lidé i firmy ocitají ve finanční nouzi. A nákup nemovitostí budou odkládat.
Nebude daň, nebudou odpočty úroků
Zrušením daně má provázet i související opatření - při vyúčtování daně skončí možnost uplatnit odpočet úroků od základu daně z příjmů pro všechny nově uzavřené hypoteční úvěry. To dosud kupujícím částečně kompenzovalo (byť až v součtu po mnoha letech) zaplacení daně z nabytí nemovitosti. Kdo už daň uhradil, bude si odpočty úroků započítávat do daňového přiznání dál.
Ministerstvo to podává jako výhodu – kupující budou mít peníze hned. Fakticky si tím ale stát částečně kompenzuje výpadek příjmů. Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 miliardy korun a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 miliardy.
Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši kolem 5 miliard.
