Česku pevná podpora Izraele slušela. Už s námi nikdo nepočítá, říká Cyril Svoboda |
Na vině je horlivost. Diplomatické zdroje Lidovky.cz sdělily, že onen nešťastný, v sobotu vydaný článek Petříčka a jeho dvou předchůdců, v němž pokárali Izrael za záměr zabrat si osady na Západním břehu Jordánu, měl ještě ležet pár dní v šuplíku. A vyjít teprve tehdy, až si šéfové diplomacií obou spřátelených zemí po telefonu zdvořilostně popovídají. Přesně tak, jak diplomatický protokol káže. Jenže netrpělivost způsobila, že k pondělnímu hovoru „po drátě“ vůbec nedošlo.
Možná v první půli června
Černínský palác se přímému dotazu webu Lidovky.cz na pondělní telefonát vyhnul, z odpovědi mluvčí Zuzany Štíchové nicméně vyplynulo, že hovor se opravdu nekonal. A v nejbližších dnech ani konat nebude. „S ohledem na izraelské svátky v tuto chvíli předpokládáme, že telefonát ministrů proběhne v první polovině června,“ řekla Lidovky.cz mluvčí. Dvoudenní svátek Šavuot, připomínka Hospodinova darování tóry Mojžíšovi, slaví Izrael právě v těchto dnech.
Přesný termín telefonátu zatím nezná podle informací serveru Lidovky.cz ani izraelské velvyslanectví, jehož hlavě musel Petříček svůj přešlap v úterý objasňovat.
‚Co se stane s Palestinci?‘ ptal se Petříček s předchůdci. Vyjádření rozzlobilo Babiše i Zemana |
Zrušený hovor je tak praktickým a hmatatelným důsledkem toho, že se ministr zahraničí se svými předchůdci Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem rozhodli napsat, a hlavně předčasně vydat sporný komentář, před kterým je navíc řada odborníků i politiků varovala. Celý týden proto teď musejí klidnit bouři.
A přitom stačilo počkat, jak se původně plánovalo. Klidný šábes kvůli tomu neměli ani v Izraeli. České velvyslanectví v Tel Avivu muselo podle diplomatických zdrojů pracně vysvětlovat, co že tím chtěl čelný představitel státu, který se přes sedm dekád staví do role jednoho z nejpevnějších přátel na světě, vlastně říci.
Zapotil se i Hrad, tradiční to bojovník za vše izraelské. Prezident Miloš Zeman dokonce apeloval na Petříčkovu rezignaci, tu prozatím stranický lídr oranžových Jan Hamáček vyloučil. Na lince Černín–Hrad teď ale panuje ticho, což pro už tak pošramocenou českou zahraniční politiku není v žádném ohledu přínosné.
K trpělivosti před onou sobotou Petříčka vyzýval i Hamáček, stejně tak jako odborné útvary na ministerstvu. Nic platné. „O existenci článku se samozřejmě vědělo řadu dní dopředu, ale bylo domluveno, ještě v pátek večer, že se nyní vůbec nevydá. Hlavně že se počká až po telefonátu s Aškenazim. Ministr to slíbil, ale evidentně planě,“ řekl pro Lidovky.cz dobře obeznámený zdroj. Aby toho nebylo málo, spolu se dvěma sociálnědemokratickými ministry byl k signaci vybrán i čestný předseda opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg, což řadu oranžových nadzvedlo ze židle snad ještě víc než samotný obsah.
Domácí bouřka
Česká politická scéna v reakci na komentář nenechala tento týden na Petříčkovi ani Zaorálkovi nit suchou a opět ukázala, jak se dokáže nasytit zahraničněpolitickým krmením. Rezignaci zejména šéfa diplomacie žádaly kromě prezidenta i židovské či izraelské spolky a organizace v Česku. Sporný komentář se dostal také na půdu sněmovny, která by se jím měla zabývat ve středu 17. června, o týden dřív o ní budou debatovat členové sněmovního zahraničního výboru.
Proti Petříčkovi a spol se postavili jiní jejich bývalí kolegové (Alexandr Vondra, Cyril Svoboda, Jan Kohout a Mirek Topolánek), kteří ihned sepsali ódu na česko-izraelské přátelství a zkritizovali současné vedení české zahraniční politiky. Snad nejdále šla poslankyně za ODS Jana Černochová, jež v dolní komoře označila ministra kultury Zaorálka za „největšího nácka“, protože ten v obraně svého textu přirovnal Palestince k Čechoslovákům ve dvacátém století.
ČSSD se kvůli Izraeli kaje, Hamáček mluvil s Petříčkem. Topolánek a Vondra sepsali ‚antivýzvu‘ |
Za celým českým politickým vřením stojí prozatím jen izraelský návrh, jenž podle některých znalců regionu může být jen sondáží. Izraelská vláda má v červenci zahájit debatu o případném připojení židovských osad k Izraeli, což by znamenalo anexi tohoto území. Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu, za nelegální z pohledu Ženevské konvence, jež zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael argumentuje bezpečnostními potřebami a rovněž biblickým odkazem na historické židovské území, jež se nachází na dnešním Západním břehu Jordánu.
Voják od srdce
Izrael má nového šéfa diplomacie Gabiho Aškenaziho teprve pár dní. Úřadu se ujal v polovině května poté, co premiér Benjamin Netanjahu sestavil po dohodě s politickým rivalem Bennym Gancem vládu. Šestašedesátiletý armádní harcovník, bývalý náčelník generálního štábu izraelských ozbrojených sil, vyrostl v mošavu, tedy zemědělské osadě, kterou pomáhali zakládat jeho rodiče: otec byl přeživším holocaustu z Bulharska a matka Židovkou ze Sýrie. Kromě diplomu z politologie studoval Aškenazi, otec dvou dětí, rovněž obchod na americkém Harvardu.
