Zruší Britové Sněmovnu lordů?

Vládní labouristé chtějí završit reformu horní komory parlamentu: celá by byla volená a asi by změnila název.

LONDÝN/PRAHA Dlouhá staletí patřila mezi základní pilíře britského parlamentarismu. Nyní však Sněmovně lordů - horní komoře parlamentu - možná zvoní umíráček. Labouristický ministr spravedlnosti Jack Straw totiž podle nedělníku The Sunday Telegraph připravuje plán, který by vedl ke zrušení Sněmovny lordů. Její místo by zaujala nová komora. A zatímco členové Sněmovny lordů jsou většinou jmenováni, příslušníci nového tělesa by měli být podle představ labouristů pouze volení. I proto se již hovoří o tom, že by se nová komora mohla jmenovat Senát.

Jako samostatná komora začala Sněmovna lordů zasedat již ve 14. století. Její členy z aristokratických a církevních kruhů vybíral panovník. Postupem času lordové museli čelit erozi své moci. V roce 1911 byl pak schválen zákon, který Sněmovnu lordů vůči Dolní sněmovně uvrhnul do podřadného postavení. Sněmovna lordů totiž mohla být přehlasována, čímž se ocitla v pozici jakéhosi revizního orgánu.

Labouristické tažení proti Sněmovně lordů zahájil již Tony Blair. Jeho vláda v roce 1999 totiž rozhodla o snížení počtu dědičných peerů (světských lordů) na pouhých 92. Nejnovější labouristické plány má pod křídly Straw. Vyjít s novým návrhem by prý měl v dohledné době. „Jack na tom pracuje velmi tvrdě,“ uvedl jeden ze zdrojů listu The Sunday Telegraph. „Jediný způsobem, jak může být zákonodárné shromáždění legitimní v moderním světě, je, aby bylo volené,“ řekl pak pro BBC britský ministr dopravy lord Adonis.

Zatím je sice pouze ve stadiu debat, zda vůbec a případně odkdy by nová komora mohla začít fungovat, přesto by se jednalo o skutečně revoluční změnu. Počet jejích členů by se pohyboval kolem 300, oproti více než 700 členům Sněmovny lordů.

Hlasování do jedné třetiny nového tělesa by se konalo vždy s hlavními volbami. Členové by mohli sloužit až tři funkční období, celkem možná až 15 let. Při volbách do této komory by se navíc používalo poměrného systému, na rozdíl od jednokolového většinového, kterým se vybírají poslanci. Výsledkem by tak mohlo být, že v horní komoře by se kromě zástupců tří hlavních stran - labouristů, konzervativců a liberálních demokratů -objevilo nějaké další uskupení, například zelení.

Podle analytiků za návrhem labouristů mimo jiné stojí snaha popudit konzervativce. V případě, že by proti novince protestovali, mohl by jejich lídr David Cameron vypadat, že podporuje „staré“ myšlenky privilegovanosti. Další experti upozorňují, že Sněmovny lordů by zejména v jednom ohledu byla škoda. Parlamentní debaty jsou zde prý věcnější než v Dolní sněmovně, a navíc se prý daří napravovat spoustu chyb v legislativě.

***

Strawův plán

Převratné změny

Ministr spravedlnosti Jack Straw připravuje plán na zrušení Sněmovny lordů. O svůj post by tak přišlo mimo jiné posledních 92 dědičných lordů.

Dosavadní horní parlamentní komoru by mohl nahradit Senát. A zatímco o místo ve Sněmovně lordů nebylo možné přijít, v novém tělese by odvolání politika již zřejmě možné bylo.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.