11. září 2019 12:43, aktualizováno  16:53 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zeman chce, aby Česko přestalo uznávat samostatnost Kosova. Není to v zájmu naší bezpečnosti, reaguje Petříček

Prezident Zeman a srbský prezident Aleksandar Vučić při uctění památky hrdinů u... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Zeman a srbský prezident Aleksandar Vučić při uctění památky hrdinů u... | foto: Jiří Ovčáček, Twitter

BĚLEHRAD Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem. Zeman to ve středu uvedl na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kde naznačil, že on takovou možnost podporuje. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že k podobné debatě nevidí důvod.

Český prezident zároveň na adresu Kosova dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Zeman již po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval. Ministr zahraničí uvedl, že změna není v zájmu bezpečnosti i čitelnosti české zahraniční politiky.

Podle Petříčka v minulých letech nenastala žádná okolnost, která by odůvodňovala změnu českého postoje ke Kosovu. S tím souhlasí i Lajčák, přičemž Slovensko naopak samostatnost země neuznalo. „Pozice Slovenska vůči Kosovu není nepřátelská, je založená na právních argumentech,“ řekl Lajčák. Slovensko podle něj s Kosovem i bez oficiálního uznání udržuje aktivní dialog na politické i občanské úrovni. K přehodnocení pozice vůči Kosovu podle něj není důvod a na Slovensku ani poptávka.  Se Zemanem se o jeho názoru nicméně rád pobaví, dodal.

Český prezident Miloš Zeman a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić v paláci v...
Český prezident Miloš Zeman prochází kolem nastoupené čestné stráže před...

Předseda Senátu Kubera chce ohledně Kosova počkat na jednání s prezidentem, diskuse se ale podle něj měla vést ještě před uznáním nezávislosti země.

„Odvolat uznání je věcí každého suverénního státu, stejně jako uznání. Nicméně nemyslím si, že situaci v Kosovu by to nějak pozitivním způsobem posunulo nebo vyřešilo,“ napsal Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny PČR a místopředseda hnutí ANO. Pan prezident prezentoval názor, který zastává dlouhodobě a já mu a jeho motivům rozumím. ČR by spíš ale měla podporovat dialog a spolupráci v regionu. Jsem rád, že nejvyšší ústavní činitelé si o tom budou moci brzy promluvit na pravidelné schůzce,“ doplnil.

11.září 2019 v 12:33, příspěvek archivován: 11.září 2019 v 12:52

Pan prezident se na nejbližší poradě nejvyšších ústavních zeptá, zda by bylo možné učinit krok v podobě oduznání Kosova, uvedl na dotaz novinářů na tiskové konferenci v Bělehradě.

Kosovo podle informací z diplomatických zdrojů odvolalo po slovech Zemana odvolalo svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.

Setkání čtyř premiérů zemí V4 a zástupců šesti zemí západního Balkánu se v Praze původně vedle premiérů Srbska, Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny měl zúčastnit i místopředseda vlády Kosova. Podle dostupných aktuálně není z Kosova potvrzen žádný host, nicméně zemi bude reprezentovat alespoň zástupce velvyslanectví v Praze.

Stát v jehož čele jsou váleční zločinci, řekl Zeman

Na středeční tiskové konferenci Zeman uvedl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. „Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ poznamenal prezident.

Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat. Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně 30 bývalých členů UÇK. Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury.

Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.

Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. „Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo,“ řekl. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ dodal.

Reakce na české politické scéně

Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí odmítá uznávat suverenitu Kosova. „Vyjádření pana prezidenta plně zapadají do našeho dlouhodobého politického postoje. Je potřeba revokovat rozhodnutí vlády, která v minulosti uznala Kosovo. My si myslíme, že by ČR neměla uznávat samozvaný stát, který vznikl na základě představitelů teroristické organizace,“ uvedl.

„Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) měl prezident svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje.

11.září 2019 v 10:23, příspěvek archivován: 11.září 2019 v 15:29

Zeman se svými silnými výroky o Kosovu jen snaží odvádět pozornost od jiných problémů a zalíbit hostitelům. Možná by nebyl rád, kdyby se připomínalo, že on a ministr Kavan stáli za rozhodnutím České republiky o bombardování Srbska.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek ve středu na Twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. „Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda,“ dodal.

11.září 2019 v 14:21, příspěvek archivován: 11.září 2019 v 15:26

Miloš Zeman chce zrušit uznání Kosova, protože mu vládnou váleční zločinci. Znovu tak vytváří zlou krev výrokem, který situaci v Kosovu nenapraví, a navíc poškodí pověst ČR v zahraničí. Zato bychom se ale zařadili po bok zemí jako Lesotho či Togo, které už uznání Kosova odvolaly.

„Na návštěvě v Srbsku Miloš Zeman opakovaně verbálně zaútočil na Kosovo. Celé frašce nasadil korunu, když prezidentovi Aleksandarovi Vučičovi daroval pistoli. Jde o další vyřizování si osobní vendety záštiplného starce, nebo si Zeman skutečně přeje rozpoutat v Evropě další válku?“ napsal na Twitteru pirátský poslanec Jan Lipavský. 

Hodinky a zbraň

Zeman ve středu na tiskové konferenci také poděkoval Srbsku za podporu Československu v letech 1938 a 1968. „Máme co splácet a i proto jsem tady,“ řekl. Později při setkání českých a srbských podnikatelů poznamenal, že podle jeho názoru mezi Srbskem a ČR neexistují žádné překážky, a to ani obchodní. Dodal, že by chtěl ještě v prezidentském úřadě Srbsko opět navštívit.

Český prezident přivezl Vučićovi jako dar hodinky značky Prim ze speciální edice. Daroval mu také pistoli ČZ 75 SP01 z produkce České zbrojovky.

Zeman se ve středu se svou delegací, ve které jsou ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík nebo poslanec Jaroslav Foldyna, setkal také se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou a zúčastnil se podnikatelského fóra. Do Srbska ho doprovodila asi padesátičlenná podnikatelská delegace.

Podpora Kosova ve světě

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. V současnosti tento počet klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily; dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, podle jiných u 12 států. Jedná se zejména o menší latinskoamerické a africké země, například Burundi, Lesotho, Togo či Surinam. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Spojených národů.

Mezi státy, jež Kosovo uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. ČR uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka; rozhodnutí kabinetu se tehdy nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. Kosovo neuznává kromě Srbska například Rusko a Čína a rovněž pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.

Výběr zahraničněpolitických výroků prezidenta Miloše Zemana, kterými v době výkonu funkce hlavy státu vzbudil mezinárodní pozornost:

  • "Má první kritika současné EU směřuje k takzvané měkké politice, která mi připomíná appeasement ve 30. letech minulého století. Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu... Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání." (přednáška na Humboldtově univerzitě v Berlíně/27. června 2013).
  • Počátkem října 2013 vyvolal prezident rozruch výrokem o možnosti přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Výrok popudil Palestince i představitele Ligy arabských států (Zeman posléze svá slova vysvětlil tak, že by k přesunu mělo dojít až po uzavření smíru na Blízkém východě). Letos v červenci pak palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí řekl, že se Zemanova návrhu neobává.
  • "Muslimští fanatici nedávno v Nigérii zajali 200 mladých křesťanských dívek. A v květné Evropě se v srdci EU nedávno odehrál odporný atentát v židovském muzeu v Bruselu. Nenechám se uklidňovat prohlášeními, že se jedná pouze o malé okrajové skupiny, domnívám se naopak, že tato xenofobie a tento řekněme rasismus nebo antisemitismus vyplývá ze samé podstaty ideologie, o kterou se tyto fanatické skupiny opírají." (Lidové noviny/7. června 2014).
  • "Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. Zavíráme oči a myslíme si, že je to pouze starost novinářů, že je to pouhá propaganda. A toto nebezpečí představuje Islámský stát." (projev na konferenci Dialog civilizací na ostrově Rhodos/26. září 2014).
  • "Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem." (rozhovor pro ruskou televizní stanici První kanál/17. listopadu 2014).
  • "Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci." (rozhovor s českými novináři při návštěvě Kazachstánu/25. listopadu 2014; pozn. ČTK: finlandizací se rozumí proces, při kterém se menší a slabší země vzdá určité části své suverenity a volí neutralitu, aby odradila silnějšího souseda od toho, aby ji zahrnul přímo do své sféry vlivu, vychází ze vztahu Sovětského svazu a Finska po druhé světové válce).
  • "Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem." (Zeman pro server Parlamentní listy.cz zkritizoval tehdejšího amerického velvyslance v ČR Andrewa Schapira, který vyjádřil výhrady k cestě prezidenta do Moskvy na výročí konce druhé světové války. Zeman mimo jiné řekl, že Schapiro má dveře na Hrad zavřené/5. dubna 2015).
  • Turecko by nemělo být součástí Evropské unie (EU), řekl Zeman s tím, že ačkoliv je Turecko členem NATO, někdy se podle něj chová, jako by spíš bylo spojenec Islámského státu. Zeman také kritizoval plán EU vyplatit Turecku tři miliardy eur, aby země zadržela dva miliony uprchlíků na svém území. (setkání s občany v Kadani/9. prosince 2015).
  • "Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo." (pro slovenskou tiskovou agenturu TASR/15. prosince 2015).
  • "Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa." (dopis z 24. dubna 2017 arménské diaspoře v ČR, který kritizovalo turecké ministerstvo zahraničí).
  • Při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy v říjnu 2017 označil ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Připomněl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle Zemana prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. "Jen cituji, nic víc. Tedy: Chcete riskovat evropskou válku?" zeptal se Zeman. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Jeho nápad tehdy odmítl jak Kyjev, tak i Kreml.
  • "Proč útočí (Turci) na Kurdy? No protože jsou faktickými spojenci Islámského státu... I když jsou členy Severoatlantické NATO a hlásí se do Evropské unie - a tam je ovšem málo pravděpodobné, že budou přijati - tak existovaly informace o tom, že v době, kdy Islámský stát okupoval podstatnou část jak Sýrie, tak Iráku, bylo právě Turecko, které zprostředkovávalo některé logistické operace pro zásobování Islámského státu. Konkrétně například vývoz ropy a podobně." (na setkání s občany ve Vintířově na Sokolovsku/19. března 2019).
  • "Mám rád Srbsko a Srby. A nemám rád Kosovo," řekl Zeman v úterý na začátek své návštěvy Srbska tamnímu prezidentovi Aleksandaru Vučičovi. "Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států," poznamenal pak dnes Miloš Zeman na adresu Kosova.
ČTK

KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.