S blížícím se prvním čtením návrhu zákona na ochranu zvířat proti týrání cítí odborníci čím dál nutkavější potřebu informovat poslance o zvěrstvech, která se dějí v kožešinových farmách.
Už jen ze záběrů, které již dříve zveřejnili aktivisté ze spolku Obraz - Obránci zvířat, je patrné, že v tamních podmínkách lišky i norkové trpí. Po tlapách podobných těm psím se pohybují po pletivu nebo mřížích ve stísněných klecích. Nemají kolem sebe téměř žádný prostor. Kvůli chybějícímu materiálu na dně kotců často ani nemají na čem stát, propadají se tak skrze díry v pletivu. Kvůli stresu jsou také náchylní k různým onemocněním.
Zákaz chovů kožešinových zvířat platí už v jedenácti evropských zemích včetně Velké Británie, Nizozemska, Rakouska, Slovinska a Chorvatska. Česko je pořád zatím výjimkou. Přestože se téma hojně diskutuje již několik let, v zemi stále funguje oficiálně devět kožešinových farem.
Skupina biologů, veterinářů a odborníků v oblasti chovu a ochrany zvířat proto sepsala otevřený dopis, který v tomto týdnu přistál na stole všech členů dolní komory parlamentu. V něm žádají úplný konec kožešinových farem.
„Jsme přesvědčeni, že komerční chov divokých šelem v klecích je v zásadním rozporu se současnými poznatky o potřebách těchto zvířat, a vzhledem k zanedbatelnému významu tohoto odvětví pro lidskou společnost 21. století považujeme za vhodné chovy tohoto typu zrušit,“ píší kritici farem v textu, který má server Lidovky.cz k dispozici.
Pod ním je podepsáno celkem 42 odborníků. Jmenovitě například vědec Karel Janko z přírodovědecké fakulty ostravské univerzity, bývalý rektor Jihočeské univerzity a člen Akademie věd Libor Grubhoffer, dále zástupci zoologických zahrad Milada Řeháková a Pavel Moucha či vědec František Marec z Biologického centra při Akademii věd.
Společně žádají poslance, aby schválili úplný zákaz. „Není naší ambicí posuzovat etickou otázku, zda je v principu akceptovatelné chovat a usmrcovat zvířata výhradně kvůli kožešinám. Těžko se však můžeme vyhnout hodnocení přínosu kožešinových farem v konfrontaci se závažnými odbornými námitkami, které lze z hlediska ochrany zvířat proti jejich faktické podobě vznést,“ uvádějí jako jeden z argumentů pro likvidaci zařízení.
Norci a lišky podle odborníků žijí v podmínkách, které nemohou naplnit přirozené potřeby těchto divokých šelem. „Obzvláště pokud jde o potřebu podnětů, pohybu, budování nor a v případě norků též plavání a přístupu k vodě,“ píší odpůrci chování zvířat v otřesných podmínkách.
Zákaz do roku 2018
Podle navrhované úpravy by měly do konce roku 2018 ukončit činnost všechny fungující farmy, přičemž od roku 2017 by nesměly vznikat nové. Zákaz by se ovšem netýkal chovu králíků, protože u nich je kožešina pouze vedlejším produktem chovu.
Návrh zákona, který předložila dvacítka zákonodárců z šesti poslaneckých klubů napříč politickým spektrem, počítá mimo jiné i s tím, že by ministerstvo zemědělství mělo končícím farmám na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky. „Příspěvky jsou nenárokové a je zcela na uvážení ministerstva, v jakém rozsahu a za jakých podmínek budou poskytnuty. Ministerstvo tak může například zvážit poskytnutí příspěvků na krytí investičních nákladů, které někteří chovatelé vynaložili za účelem přizpůsobení svých chovů předpisům účinným od začátku roku 2014,“ stojí v důvodové zprávě novely zákona z března tohoto roku.
Veterináři od roku 2013 chovy zvířat kontrolují dvakrát ročně. Jednou v létě a jednou před takzvaným kožkováním. Ačkoli podle Státní veterinární správy nebyly při kontrolách v loňském roce zjištěny žádné závady ani porušení legislativy, odborníci podepsaní pod dopisem pro poslance jejich tvrzení zpochybňují.
Kriticky se k současné právní úpravě staví také předseda spolku Obraz Marek Voršilka. „Ve společnosti 21. století je těžko přijatelné, abychom nadále trápili divoká zvířata v klecích a pak je házeli do plynu jenom proto, aby z nich mohl vzniknout ozdobný límec,“ uvedl. Kdyby návrh zákon neobstál, považoval by to za projev neúcty vůči laické i odborné veřejnosti, která podle něj od politiků vyžaduje vyřešení problému.
Průzkum: Bez kožešin se obejdeme
Uvedl tak nepřímo s odkazem na průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského prosince, který ukázal, že většina Čechů s chovem kožešinových zvířat nesouhlasí. Více než tři čtvrtiny lidí zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy. Občané se podle statistiky odmítavě staví i k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech.
Na podzim loňského roku zemědělský výbor odhlasoval, aby se neměnily podmínky pro chovy kožešinových zvířat. Pro nerušení chovů tehdy hlasovali všichni přítomní poslanci s odůvodněním, že je současná legislativa dostačující. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se na jeho členy obrátil s žádostí o změnu postoje poté, co od něho aktivisté požadovali přípravu novely, kterou by chovy kožešinových zvířat zakázal.
Světové organizace tlačily na Jurečku
|