Zveřejnění bývalých špionů nás ohrožuje, tvrdí rozvědka

"Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost budou ohroženy," uvedl v prohlášení mluvčí úřadu Bohumil Šrajer. Pondělní zveřejnění jmenného seznamu Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem bezpečnostních složek označil za "masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy ČR v současném světě".

Ředitel ústavu Pavel Žáček k těmto výhradám uvedl, že vše, co se vztahuje k činnosti rozvědčíků po roce 1990, bylo v jejich osobních kartách začerněno.

"Jestli ti lidé pracovali pro české tajné služby i po roce 1990, já to prostě nevím," uvedl podle serveru Novinky.cz Žáček. Jestliže podle něj někdo vstoupil před rokem 1989 do služeb rozvědky a pak přestoupil k jiné službě, bylo to čistě na jeho zvážení.

"Ústav se domnívá, že při zveřejňování výsledků své badatelské a dokumentační činnosti nejsme oprávněni cokoliv z období před 29. prosincem 1989 selektovat či cenzurovat. Stejně tak není v kompetenci Ústavu posuzovat činnost bezpečnostních složek či jejích konkrétních příslušníků po zániku Státní bezpečnosti," uvedl v tiskové zprávě mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl.

Seznam je prověřován kvůli osobním údajům

ÚZSI podle Šrajera nebyl předem seznámen se záměrem seznam zveřejnit, jinak by upozornil na rizika a sporné momenty s tímto krokem spojené. Mluvčí podotkl, že úřad respektuje právo ústavu a archivu nakládat s materiály represivních složek někdejšího Československa v mezích zákonů s veškerou odpovědností z toho vyplývající a podporuje princip co nejširšího přístupu k těmto dokumentům.

Seznam není kompletní Seznam podle Žáčka není úplný; rozvědka ke konci listopadu 1989 měla 1028 příslušníků, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí. Podle Žáčka byli do jejích služeb vybíráni lidé s důslednými prověrkami a ověřeným kladným vztahem k tehdejšímu režimu. Pod kontrolou sovětské KGB se snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa. Rozvědčíci rozkladně působili i proti představitelům politického exilu.

"Nemělo docházet k uplatňování tohoto principu na úkor legitimních bezpečnostních a dalších zájmů ČR a jejích občanů," dodal Šrajer. Ústav pro studium totalit zveřejnil na svém webu jména rozvědčíků z někdejší První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989.

Zpřístupnil jejich osobní karty podle místa působiště včetně fotografií a data narození; kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, v kartách začernil rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu. Postup ústavu nicméně začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů.