Lidovky.cz: Zažil jste předávání úřadu po Václavu Havlovi a váš vztah nebyl ideální. Jak hodnotíte čerstvé předání prezidentského úřadu?
Myslím, že předání úřadu není ta nejhlavnější věc našich dějin. S Václavem Havlem bylo předávání nulové, protože Václav Havel skončil prezidentování dávno předtím, než došlo k prezidentské volbě. Mezi jeho odchodem z funkce a inaugurací uplynuly téměř dva měsíce. Takže on u toho absolutně nefiguroval, vůbec. Nula. Ale to neříkám ve špatném.
Druhá věc, pan Mathé byl velmi svébytný kancléř, takže od něho jsme nedostali vůbec nic smysluplného. Věc třetí, teď nechápu to divadýlko, které je kolem toho, kde bude kdo sedět, nesedět, kolik dní ještě bude trvat, než prezidentovi vybaví kanceláře. To nechápu, je to hra, která v minulosti by vůbec nebyla možná, protože jsme přišli do kanceláří, ve kterých byly opravdu vytrhané knihovny ze zdí, a bylo to jako po bombardování a vůbec nepadalo v úvahu si tam sednout.
My to nikomu neříkali, nebyla to teatrální hra a předvádění se. Hledali jsme, kde bych si mohl sednout, a našli jsme jednu místnost, a než se to jakž takž upravilo, tak jsem nevím už kolik měsíců v té jiné místnosti seděl. Vůbec jsem neměl sebemenší důvod to někomu z médií sdělovat.
Lidovky.cz: Nový prezident je velmi aktivní. Vy víte, jaké jsou pravomoci prezidenta, a stejně dobře ví každý soudný čtenář, že prezident neřídí zahraniční politiku a nemůže dělat spoustu věcí.
