Ignorovala zcela, že platy soudců mají být trojnásobkem průměrné mzdy.
Politici zatím dostanou jako zálohu svého platu do konce února to, co brali dosud. Zda přehlasuje Pavlovo veto, může Sněmovna rozhodnout na březnové schůzi, která začíná v úterý 4. března.
„V první řadě se neztotožňuji se způsobem, jakým se zákonodárce vypořádal s nálezem Ústavního soudu, na nějž má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na rok 2025,“ uvedl Pavel v dopise šéfce Sněmovny Markétě Pekarové Adamové.
„Vzhledem k pozdnímu přijetí zákona nelze rovněž přehlédnout jeho nežádoucí retroaktivitu,“ napsal Pavel.
Premiér Fiala s hlavou státu částečně souhlasí
Zčásti mu přitakal i premiér a šéf ODS Petr Fiala. „S výhradami pana prezidenta v zásadě souhlasím. Řadu z nich jsem v uplynulých měsících opakovaně veřejně vyjádřil,“ uvedl Fiala. Nedokáže si však představit, že by nyní bylo možné dojednat a schválit lepší řešení.
„Návrh je výsledkem velice komplikovaného procesu, na němž se mimo jiné podepsala i zcela nekonstruktivní opozice,“ míní Fiala.
„Přijatá právní úprava platů ústavních činitelů problém opět neřeší systémově. Před lety stanovený trvalý mechanismus je soustavně upravován a téměř každý rok je do něj opakovaně, a do značné míry nahodile a nesystémově, zasahováno,“ argumentuje hlava státu.
Návrh podle Pavla také neřeší nežádoucí rozevírání nůžek mezi mocí soudní na jedné straně a mocí zákonodárnou a výkonnou, spíše směřuje k prohlubování tohoto stavu, míní prezident.
Cílem by podle Pavla měla být právní úprava, dle níž by platy ústavních činitelů byly dlouhodobě závislé pouze na výkonnosti ekonomiky a platové a mzdové hladině v celé společnosti, a která by trvale zachovávala proporce mezi platy soudců a dalších ústavních činitelů.
Zatím prezident na vládu „vycenil zuby“ nejsilněji při schvalování novely, která měnila pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Nakonec si to ale rozmyslel, podepsal zákon později a umožnil tak do předčasné penze jít více lidem.
Loni ještě Pavel vůbec poprvé vetoval novelu zákona o soudech a soudcích, podle níž soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími. Vládní koalice pak Pavlovo veto 107 hlasy přehlasovala.
Pavel odmítá i nápad opozice na zmrazení platů
Nyní čeká koalici podobný úkol. O návrhu, který se týká i platů jich samotných, budou muset znovu hlasovat poslanci.
Vládní koalice potřebuje 101 hlasů, aby veto hlavy státu přehlasovala. Těmi i po odchodu Pirátů z vlády disponuje. Má 104 hlasů, navíc s ní v klíčových věcech hlasuje nezařazený Ivo Vondrák, bývalý hejtman Moravskoslezského kraje, který se rozešel s ANO.
S pomocí opozice počítat vlád nemůže – ANO i SPD prosazovaly zmrazení platů politiků až do konce roku 2029. Návrh opozice na zmrazení platů politiků ovšem také Pavel v dopise do Sněmovny jednoznačně odmítl.
Kolik mají nově brát politici podle toho, co prosazuje koalicePoslanec bez funkci, senátor Šéf výboru, komise či delegace Místopředseda vlády Ministr, místopředseda Sněmovny nebo Senátu Premiér, předseda Senátu, předsedkyně Sněmovny Prezident – 365 000 korun |
„Stejně tak vnímám jako špatné řešení návrhy předložené parlamentní opozicí zcela zmrazit platy představitelů moci zákonodárné a výkonné, nebo nápady naprosto oddělit platy soudců od platů dalších představitelů státní moci,“ uvedl prezident v doprovodném dopise, který poslal spolu s vetem novely šéfce dolní komory parlamentu.
„Považuji za potřebné, abychom se dostali do stavu automaticky upravovaných platů dle jasně stanovených kritérií. Tedy stavu, kdy politici ctí nastavený automatický mechanismus a opakovaně sami neurčují své vlastní platy, populisticky je nezmrazují ani jinak ad hoc neupravují, a to ani ve volebním roce. Jako žádoucí důsledek takové úpravy vidím to, že by pak ani soudci prostřednictvím Ústavního soudu nerozhodovali o svých vlastních platech, jak se to, rovněž opakovaně, děje,“ napsal prezident.
Koalice v lednu prosadila, že se platy poslanců, senátorů, členů vlády i prezidenta mají letos zvýšit o 6,95 procenta a v dalších letech maximálně o 5 procent.
Návrh schválila Sněmovna. Senát ho nepodpořil, ale ani nezamítl, a poslal na Hrad. Právě proto nemohl prezident Pavel rozhodnout dříve než v pondělí. Od jednání v Senátu běžela totiž lhůta, kdy tak ještě prezident nemohl učinit, ani kdyby chtěl zákon podepsal namísto veta.
Veto od prezidenta chtěli zástupci justice
Platy soudců by se se přitom měly letos zvýšit o méně než procento. Zástupci justice proto chtěli, aby Pavel novelu vetoval.
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna upozornil, že norma je v rozporu s nálezem Ústavního soudu. A Petr Pavel se s tím ztotožnil.
Prezidenta k vetu vyzvala také Soudcovská unie. Soudci i státní zástupci už také obdrželi své lednové výplaty, a to ve výši odpovídající loňskému nálezu Ústavního soudu.
Řadovému poslanci a senátorovi se má podle návrhu vlády zvýšit měsíční plat o 7 100 korun na 109 500 korun. Premiér má nově dostávat základní plat 294 000 korun.
Prezident republiky by po zvýšení podle návrhu vlády měl mít nárok na plat 365 tisíc korun měsíčně, tedy o 23 800 korun víc než loni.
Poprvé i peníze pro „první dámu“?
Novinkou, pokud koalice nakonec přece jen prosadí svou, má být, že manželka prezidenta bude dostávat třetinu z peněz, které zatím dostává jako nezdanitelnou paušální náhradu hlava státu. Letos by to bylo přibližně 101 tisíc korun měsíčně. Mělo by jít o peníze určené na náklady na reprezentaci, tedy na oblečení či na kadeřníka.
Novela, kterou vetoval prezident Pavel, počítá také s tím, že pokud by některý poslanec či senátor byl zároveň primátorem, náměstkem primátora, starostou či místostarostou, má mít nově při této kumulaci funkcí nárok na „odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku výše odměny, která by mu jinak jako neuvolněnému členovi zastupitelstva obce při výkonu těchto funkcí náležela“.
