Pro bylo 148 z přítomných 164 poslanců. Návrh nyní posoudí Senát.
„Nejsme pro to, aby se povolovaly dluhové brzdy,“ protestoval před tím ve Sněmovně šéf poslanců SPD Radim Fiala.
„Je jen otázka času, kdy Rusko napadne další evropskou zemi,“ řekl poslanec vládní TOP 09 Michal Zuna.
Ptal se, proč se SPD brání tomu, aby byly zvyšovány výdaje na obranu. „Když to vezmeme v průměru, tak každých osm nebo 12 let Rusko napadne nějakou z evropských zemí. A já se tedy ptám, proč SPD vyhovuje, aby Armáda České republiky a aby výdaje na obranu zůstaly zmrazeny někde v historických číslech? Co zatím tedy je? Proč to vyhovuje SPD, aby Česká republika měla slabou armádu a slabé výdaje na obranu? Jestli je to nějaká předzvěst toho, že by vyhovovalo SPD, aby Česká republika byla ruskou gubernií? Nic jiného mě nenapadá,“ řekl Zuna.
Poslanec SPD Radek Koten mu opáčil, že je to proto, aby Česko neposílalo zbraně na Ukrajinu. „Samozřejmě SPD chce mít dobrou armádu, chce mít dostatečný počet příslušníků a chceme mít také veřejnost, která částečně může být v nějakých rezervách, ale nechceme to samozřejmě na vedení útočné války. To si myslím, že je evidentní. Také Armáda České republiky vzhledem k dlouhodobému podfinancování potřebuje doplnit zásoby. Samozřejmě většina zbraňových systémů a střeliva byla vyvezena na Ukrajinu,“ tvrdil Koten.
To rozčílilo ministryni obrany Janu Černochovou z ODS. „Nelžete tady,“ řekla na adresu poslance SPD. „Já se chci důrazně ohradit proti tomu, co tady zaznělo z úst pana poslance Kotena. Ta lež o tom, že by vláda, v níž jsem ministryní obrany, posílala na Ukrajinu nějaké zbraňové systémy nebo vojenský materiál, který by nám jako České republice chyběl a snižoval naši obranyschopnost, je bohapustá lež. Pane kolego Kotene, přestaňte tady šířit tyto dezinformace a lži,“ uvedla Černochová.
Podporujeme armádu a vždy jsme ji podporovali, řekla Schillerová
Další opoziční uskupení hlasovala s vládou. „I my podporujeme armádu a vždy jsme ji podporovali,“ řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Máme-li v naší zemi spokojeně žít, musíme zajistit obranu,“ podpořila zvyšování výdajů za obranu místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová. Připomněla, že Rusko dalo Česko na druhé místo v seznamu nepřátelských zemí. Řekla také, že kvůli nynějšímu počínání prezidenta USA Donalda Trumpa už není možné se stejně jako v předchozích letech spoléhat na to, že by Česku přišel někdo ze zámoří na pomoc.
Se zvyšováním armádních výdajů souhlasí i prezident Petr Pavel. „Dnes chceme, aby armáda byla plnohodnotnou součástí aliance, aby náš díl kolektivní obrany a bezpečnosti zajišťovala na 100 procent. Proto je potřeba do armády, ale i do bezpečnosti celkově státu více investovat,“ uvedl ve čtvrtek Pavel.
Na současné i příští vládě podle něj je, zda chce jít cestou nepopulárního zvyšování daní, nebo zvýšeného zadlužení.
„Pokud by to mělo být třeba cestou zvýšeného zadlužení, myslím, že je to v případě České republiky ještě uchopitelné, protože Česká republika patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Prostor k tomu, kde vzít peníze na zvýšení výdajů do obrany, máme,“ řekl prezident při návštěvě Královéhradeckého hraje.
Vláda už v březnu schválila, že by se výdaje Česka na obranu měly v příštích letech zvyšovat o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030.
Vše souvisí s agresivní politikou současného ruského režimu, který rozpoutal válku na Ukrajině. Ruský diktátor Vladimir Putin dlouhodobě dává najevo, že nesouhlasí ani s tím, jak se v minulosti rozšířilo NATO, včetně toho, že se v roce 1999 jeho součástí stalo také Česko.
„Rusko se nezastaví, máme čtyři až šest let,“ prohlásil v březnu premiér Petr Fiala na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost.
Změnu, podle níž by se rozdíl mezi 2 procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, koalice prosadil při schvalování návrhu souvisejícího s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
