Aby bylo jasno, nejde tady o tu první vlnu kvót, kde byla Česká republika již dávno přehlasována a kvůli které ji Evropská komise před pár dny zažalovala u Evropského soudního dvora.
Jde o budoucí nakládání s uprchlíky. Jaká je situace? Jeden návrh připravila Evropská komise, která počítá s permanentním přerozdělovacím klíčem do budoucna. K tomu zaujal postoj Evropský parlament, jenž nový princip realokace uprchlíků ještě posílil.
Zároveň ale reforma dublinského systému, tzv. Dublin III, navržená Evropskou komisí a Evropským parlamentem obsahuje kromě zjevných hloupostí ve formě stálého přerozdělovacího mechanismu do budoucna i věci, které míří správným směrem: urychlení a zjednodušení návratové politiky, tedy efektivnější a rychlejší repatriaci, resp. „posílání domů“ těch, kteří nárok na azyl nemají.
Podle posledních informací to ale vypadá, že nadcházející Evropská rada – tedy stanovisko členských států – se bude od názoru Evropské komise a parlamentu velmi lišit. Zaprvé končící estonské předsednictví EU má podle serveru Politico.eu předložit radě návrh budoucích řešení, který kvóty vůbec nezmiňuje. Předsednictví EU má přitom předjednat a zohlednit názor všech členských států EU.
Pak je tu názor Donalda Tuska, stálého prezidenta Evropské rady, který podle britského deníku Guardian hodlá radě sdělit, že povinné přerozdělovací mechanismy „rozdělují Evropu a jsou neefektivní“. Tusk bude žádat lídry členských zemí, aby do šesti měsíců dosáhli jednomyslné dohody o reformě azylového systému. Pokud konsenzu dosaženo nebude, budou předloženy alternativy, ale migrační krizi mají podle Tuska řešit členské státy, protože „EU nemá kapacitu ani zákonnémožnosti je v této úloze nahradit“.
Návrh Donalda Tuska je zcela jistě blízký postoji české vlády, která totéž říká už historicky a asi i bude říkat dlouhodobě. Ještě se ale asi odehraje velká bitva, protože Tuskův názor zjevně vůbec neladí s názorem Evropské komise a Evropského parlamentu nebo třeba s názorem některých jižních států EU. Tusk bude určitě atakován, že se chce vrátit do polské politiky a tímto stanoviskem si připravuje půdu. Proto je důležité, aby ČR už na tomto summitu vystupovala aktivně, s jasným názorem na to, jak řešit migrační krizi do budoucna a jak přesně reformovat dublinský systém.
Co se týče oné žaloby na minulé kvóty, tam už mnoho nepomůže, že EU už možná kvóty v budoucnu používat nebude. Byli jsme prostě přehlasováni na základě pravidel Lisabonské smlouvy a buď přijmeme ty, které přijmout máme, nebo dostaneme od Evropského soudu pokutu a budeme platit. Tady odcházející vláda diplomacii – na rozdíl od Slovenska – vůbec nezvládla.
Samozřejmě se můžeme pokusit žalobu ještě zvrátit, musely by to ale být argumenty (nebo činy) velmi silné a průrazné.
Kratší verze přečtena v úterý v Českém rozhlase Plus.
…
Čtenáře Monitoru JM i Lidových novin laskavě upozorňuji na knížku Na tříkolce mezi tanky, která přináší výběr z mých textů z posledních pěti let i delší životopisný rozhovor se mnou z pera novinářky Anastázie Harris. Objednat ji lze zde.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.