Ad LN 29. 12. 2008: Zemanova mise v Populistánu
Martin Zvěřina píše, že „průzkumy schvalující mnichovskou dohodu z pohledu Francouzů nebo Britů nemáme jen proto, že se tehdy v Evropě nedělaly“. Jde o omyl. Právě v souvislosti s mnichovskou dohodou byl ve Francii uskutečněn tehdy vzniklým Francouzským institutem veřejného mínění (IFOP) první moderní průzkum založený na Gallupově metodě: 57 % respondentů dohodu podporovalo, 37 % bylo proti a 6 % se nevyjádřilo. Zároveň ovšem 70 % Francouzů odpovědělo kladně na otázku, zda se mají Francie a Británie bránit dalším Hitlerovým požadavkům. Průzkum uskutečněný v říjnu 1938 v Británii ukazoval, že 51 % Britů mnichovskou dohodu schvaluje a 39 % je proti. Zároveň ale 86%Britů nevěřilo, že Hitler nebude již mít další územní požadavky.
Pranýřovat nadbíhání politiků veřejnému mínění je snadné. Navrhuji, abychom místo toho hledali odpověď na obtížnější otázku: za jakých podmínek je možné v demokratické společnosti vládnout proti vůli občanů?
Petr Zídek, Praha
Nejde o třicet korun
Ad LN 20. 12. 2008: Poslanci zrušili poplatky
Novináři stále argumentují „pouze“ třicetikorunovými poplatky. Mám důchod 8700 korun a počítám. Celý život jsem si platil zdravotní pojištění, ale dnes musím navíc zaplatit 30 korun lékaři, 60 za dva recepty, 30 lékárníkovi plus za léky. Návštěva u lékaře mě tak stojí zhruba 450 korun. Bídný důchod a Julínka k tomu? Děkuji pěkně, nechci. Proto nevolím pravici.
Jiří Kypta, Praha
Proč se stydět za Kafku?
Ad LN 27. 12. 2008: Odchod do Země nikoho
Zemřel Harold Pinter, hlásají české deníky. Ano, odešel jeden z velkých britských básníků. Jeden z těch nadaných, co ovlivnili drama a literaturu 20. století. Zpráva mě zasáhla, jako mnoho jeho obdivovatelů. Už vím, kdy začal psát, kolikrát byl ženatý, proti komu bojoval, komu odkázal svůj archiv, kolik napsal her, kolik měl dětí, že dostal Nobelovu cenu, že byl naprosto úžasný a magický při vystoupení v Praze. Vím, kde se setkal se svým přítelem Václavem Havlem a kdo ho ovlivnil. A jsem u toho. Jeho tvorba je srovnávána se Samuelem Beckettem či Franzem Kafkou. Byl tvůrcem klasických kafkovských her jako např. The Birthday Party (Narozeniny) v šedesátých letech.
Mrzí mě, že si téměř nikdo z českých novinářů nevzpomněl, že Harold Pinter obdržel ve stejném roce, ba dokonce o měsíc dříve než Nobelovu cenu, Cenu Franze Kafky. Jedinou mezinárodní cenu udělovanou v České republice. Cenu, kterou uděluje literární společnost, cenu, kde laureáta vybírá jury složená z literárních vědců celého světa.
Bohužel bojoval s těžkou nemocí a do Prahy nemohl přijet cenu převzít. Harold Pinter byl přítelem České republiky a českých lidí, a tak mě těší představa, že někde na stole, v pozůstalosti, stojí bronzová socha Franze Kafky z Prahy, kterou od nás dostal v roce 2005 jako cenu.
Markéta Mališová, ředitelka Centra Franze Kafky
Řešení recese?
Ad LN 29. 12. 2008: Recese roku 2009 a jak jí čelit
Ekonom Pavel Kohout považuje snižování daní z příjmu za jedno z mála rozumných řešení hrozící stagnace. Nejsem profesionální ekonom, nicméně se o ekonomické problémy spoustu let zajímám. V podstatě s P. Kohoutem souhlasím v tom, že snížení daní z příjmu, které má za následek více peněz v kapsách občanů, může vést ke zvýšení nákupů zboží (mimo jiné) a tím k tlaku na další výrobu začasté zbytného zboží. Je však třeba vidět současně i snížení daňových příjmů státu, a tedy - konkrétně v naší situaci -růst deficitu státního rozpočtu. Řeči o tom, že lze ve státním rozpočtu provést škrty, které by výrazně neovlivnily chod státu nebo kvalitu jeho chodu, nelze brát vážně. Důsledek: růst zadlužování státu.
To je snad to, co chceme? Pokud se někdo domnívá, že snižování daní je báječný lék, který vyřeší naše problémy, nechť se laskavě podívá na hospodaření USA, kde se po výrazném snížení daní v době Bushovy vlády drasticky zvýšil státní dluh.
František Lukeš, Brno
Pád koruny slovenské
Ad LN 31. 12. 2008: Pád zemí Koruny české
Luboš Palata dává zcela oprávněně za příklad úspěšné slovenské reformy, mýlí se však v případě „slovenského“ eura. Euro není měna ekonomická, nýbrž politická, a nelze se proto řídit názory politiků angažovaných na jeho obranu, jak činí v rozhovoru o stránku zpět. Vzácný případ politické shody ilustruje anglická recese. Libra není politikum, a proto se i politici, ekonomové a novináři vzácně shodují, že je prudký pád libry (-33 %) správným tržním korektivem pro bilanci zahraničního obchodu, a anglické hospodářství má na rozdíl od eurozóny rychlejší šanci se z krize vymanit. Většina ekonomů je dokonce přesvědčena, že by v opačném případě Anglie z eurozóny vystoupila.
Slovensko má o něco nižší daně, jediný skutečný lék na recesi, a proto možná přežije i euro. Průměrná hodnota eurozóny reprezentovaná společnou a nepružnou měnou unie však malou doposud rostoucí ekonomiku výrazně přidusí. Slovenské zkušenosti s eurem v příštím roce však české ekonomy proti euru nepochybně ještě více zatvrdí.
Alexander Tomský, ATomsky@seznam.cz
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
