Ad LN - Orientace 7. 8.: Bolí to být zavražděná
Detektivky Petra Schulhoffa, zvláště pak Vrah skrývá tvář, jsou opravdu pořád „ke koukání“. Tento obrat s oblibou používala představitelka zmíněné Radky, zjevení plaché dívčí krásy, jak o ní píše Jáchym Topol.
Děkuji mu, že tak připomněl nadanou herečku Zuzanu Ondrouchovou, která se nedožila ani osmadvaceti let. Letos by oslavila 60. narozeniny. Kdo ji poznal zblízka, musel obdivovat její temperament, optimistickou povahu a statečnost.
Hana Plšková, hanagrass@tiscali.cz
Olympijské slavnosti na velkém Strahově?
Ad LN 11. 8.: Ruce pryč od Strahova
Není sporu o tom, že Sokol ve své stoleté historii měl výrazný vliv na naši tělesnou i mravní úroveň a jeho všesokolské slety (i spartakiády!) byly celonárodními slavnostmi. Ale pouhé vzpomínání chátrající objekt nezachrání.
Bylo by třeba oživit jeho slavnou tradici uspořádáním hromadných cvičení (k čemuž byl postaven), ovšem za účasti lidí z celého světa, protože u nás už k tomu nejsou dostatečné podmínky. Například bychom mohli dát podnět k celosvětovým olympijským slavnostem, kterých by se na rozdíl od olympijských her se stovkami závodníků a miliony diváků aktivně zúčastnily desetitisíce cvičenců, kteří by tak plnili Coubertinovo heslo „Posláním her není zvítězit, ale zúčastnit se!“.
Jsem přesvědčen, že všechny mezinárodní organizace zabývající se mládeží, výchovou a zdravím (Evropská unie, OSN, MOV aj.) by tuto myšlenku přivítaly a propagačně i finančně podpořily. Strahov je víc než kulturní památka města Prahy - je to naše rodinné stříbro!
Miroslav Jandásek, Brno, miroslav.jandasek@tiscali.cz
Je u nás zvíře stále jen věc?
Ad LN 10. 8.: Dovezli si psy z mise, armáda je zabila
Ani v době velkých povodní a živelních pohrom bychom neměli zapomínat na ostatní, co se kolem nás děje. Nejen jako přítel psů a zvířat, ale i z obyčejné lidskosti nemohu mlčet k zbytečnému zabití dvou psů, Šejtána a Kuli, které si s sebou dovezli naši vojáci z Afghánistánu domů.
Protože jsem už nejednou zažil u nás mnohou necitelnost, zvlášť některých úředních osob, ke zvířatům, stále setrvačně nahlíženým slovníkem starého římského práva jako „věc“, dovedu si situaci s oběma psy představit. Navíc zřejmě nedovedli ti, kdo tak necitelně jednali, vůbec pochopit, že psi byli oběma vojákům i čtyřnohými přáteli, a nejen třeba toliko knihou, míčem nebo balíčkem karet. Zachránili je a chtěli si je přivézt domů.
Na tohle se u nás tak rádo zapomíná. Nebo jsou pro byrokraty, ať vojenské, nebo civilní, často i lidé jen vyšší formou (mluvících) věcí? Někdy to tak vypadá!
Zdeněk Janík, Praha
Mapy z doby okupace jako pomůcka
Ad LN 28. 7.: Moralanspruch
Ve své poznámce Zbyněk Petráček píše, že Moravský Krumlov se německy jmenoval Mährisch Krumau. Správně se však jmenoval Mährisch-Kromau, o čemž se můžeme přesvědčit třeba nahlédnutím do map českých zemí z doby německé okupace.
Jan Podlešák, České Budějovice
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
