Ad LN 22. 1.: Řekni, kdo ti mrtví jsou
Rozhovor Jiřího Peňáse s Davidem Vondráčkem byl velmi zajímavý a přínosný. Zejména oceňuji humanistické a demokratické názory pana Vondráčka a jeho empatický, citlivý a poctivý přístup k české historii, který je v našich krajích zcela výjimečný.
Na konci rozhovoru se zmiňuje o Přemyslu Pitterovi, o němž vyšla výborná kniha Sám proti zlu od Pavla Kosatíka. Je u nás málo znám, protože komunistická propaganda vymazala z naší historie příběhy velkých českých humanistů a demokratů, kteří byli kritičtí ke komunistické ideologii nebo proti ní bojovali. Myslím, že by bylo důležité zachytit ještě žijící pamětníky z Pitterova Milíčova domu, například Olga Havlová tam docházela… Pan Vondráček by jistě mohl takový dokument výborně natočit.
Olga Marlinová, marlin@chello.cz
Zástupné problémy
Ad LN 25. 1.: Fuksova dálnice k tunelu do Lesů
Pan Zdeněk Valný ve svém zatvrzelém odporu proti státnímu podniku Lesy ČR připomíná špatný vtip o irském imigrantovi, který se po vylodění v New Yorku zeptá: „Máte vládu? Ano? Tak já jsem proti!“
Nejdříve volá po transparentní veřejné zakázce. Když ji LČR vypíší, začne křičet, že ji nechce, ale chce aukce. Jindy křičí po rovných podmínkách pro všechny. Když se mu jich dostane, chce podmínky, které by zvýhodnily malé a střední podniky. Jediné, co by pana Valného zřejmě uspokojilo, je, kdyby LČR zdarma dřevo přidělily členským firmám Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Jenže, jak říkal už hajný ze slavného českého filmu Ať žijí duchové!, „dřevo je státní, zadarmo se nezíská!“. Je třeba za něj zaplatit spravedlivou cenu a právě to je hlavní problém, který pan Valný s LČR má. Protože o dřevo zdarma či levněji si přímo říct nemůže, vymýšlí zástupné problémy, kterými se snaží zvrátit výsledky veřejné zakázky.
Zbyněk Boublík, tiskový mluvčí, Lesy ČR
Přezůvky? Klidně se znemožním
Ad LN 22. 1.: Naše bačkorová úchylka
Už zase nás někdo utvrzuje v tom, že přezouvat se je ubohost, která nás zesměšňuje v očích téměř celého světa.
Zouvají se sice Němci i Rakušané, Maďaři, Skandinávci, Kanaďané, avšak pouze Češi jsou trapní a ubozí.
Ale než bych pucovala z koberců kdejakou špínu včetně zbytků exkrementů, které by návštěva na svých podrážkách přinesla (neb chodníky se jimi jen hemží), radši nabídnu přezůvky pro hosty (nikoli obnošené od členů rodiny, jak se píše v článku, ale čisté a určené jen k tomuto účelu) – a klidně se mezinárodně znemožním.
Kdybychom měli v bytě parkety nebo lino, bylo by to jiné, leč máme koberce, nikoli však služku.
Navíc dodávám, že po příchodu domů se nejen přezuji, ale většinou si i umyju nohy. Za což si ovšem jako těžký deviant nejspíš zasloužím internaci v jistém zařízení.
Magdaléna Nováková, Praha Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
