Na záznam narazila konkurzní správkyně Barbora Novotná Opltová v půli března při obhlídce areálu zámku, jenž je na prodej. Nález tvoří čtrnáct kovových a šest dřevěných beden, jejich obsah představuje především záznam zinscenovaného procesu s Rudolfem Slánským. Komunisté ho v rámci vnitřních čistek popravili v roce 1952 za velezradu. O existenci materiálu se vědělo, ale po roce 1989 na téměř tři desítky let zmizel.
Čas nechal na nahrávkách neblahou stopu, dvacet procent negativů a sedmdesát procent kopií je napadeno plísní. Na ministerstvo kultury tak tento týden dorazil z Národního filmového archivu návrh, kolik bude obnova záznamu stát. „Archiv kvantifikoval finanční požadavky na projekt zabezpečení, zpracování a zpřístupnění filmové dokumentace na částku 6 900 250 korun,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí resortu Simona Cigánková.
Záznam procesu se Slánským zmizel v 60. letech, možná ho ukryla KSČ, míní o objevu historik |
Ministerstvo kultury, Národní filmový archiv (NFA) a resort vnitra jakožto odpovědný úřad za chod NFA nyní začne chystat podklady pro jednání vlády, na jejichž základě má kabinet o uvolnění zmíněné částky rozhodnout. „Materiál bychom rádi předložili co nejdříve, ideálně do letních prázdnin,“ podotkla k tomu mluvčí Cigánková.
NFA dosud nalezené nahrávky „jen“ zaevidoval, zhodnotil úroveň jejich poškození a bezpečně uložil. Na další úkony už jsou potřeba uvedené prostředky, které archiv vyčíslil v podnětu na ministerstvo kultury. „Nyní čekáme na jejich schválení, ihned po přidělení začneme s odplísňováním filmového materiálu,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí NFA Veronika Bokšteflová.
Nepodaří se zachránit vše, jedna cívka je zničená
„S přihlédnutím na množství a stav materiálu jsme vyčíslili všechny postupy potřebné k zabezpečení, digitalizaci, zpřístupnění pro veřejnost a dlouhodobému uchování všech záznamů. S podobnými pracemi má archiv bohaté zkušenosti, ze kterých jsme vycházeli při plánování projektu a jeho rozpočtu,“ přiblížila pak Bokšteflová, podle čeho došli experti k částce potřebné pro ‚záchrannou operaci‘.
Jak již bylo řečeno, záznam je v první řadě třeba odplísnit. Následně se zdigitalizuje, aby se mohla rozjet jeho kompletace. Posléze se nahrávky zkopírují na nehořlavý materiál. „V zájmu dlouhodobého uchování záznamu bude třeba vyrobit alespoň dvě sady duplikačních kopií na nehořlavé podložce, tyto duplikační kopie vzniknou vykopírováním původního nitrátního negativu obrazu a zvuku,“ dodala Bokšteflová.
  |
Podle mluvčí ale není jisté, zda se vzhledem k silnému napadení plísní podaří uchovat kompletní záznam. Jedna 16milimetrová cívka už je podle jejích slov nenávratně zničená. „V projektu myslíme na odbornou dlouhodobou archivaci původních i nově vykopírovaných filmových nosičů,“ poznamenala k budoucnosti nahrávek mluvčí.
Bývalý úředník komunistického ministerstva vypráví
S nálezem se jako první po odborné stránce seznámil historik Petr Blažek. Podle jeho soudu jde o nejvýraznější nález mimo státní archivy po roce 1989. „Důležité je, že budeme moci reálně rekonstruovat velkou část procesu a zjistit, co se skutečně dělo v soudní síni,“ řekl už dříve pro Lidovky.cz. Sice existuje několikaminutový sestřih procesu v rámci někdejšího Filmového týdeníku, ale jeho vypovídací hodnotu sráží propagandistický kontext.
Jakkoliv díky obnovenému záznamu bude možné se mnohem pečlivěji seznámit se skutečnými okolnostmi procesu se Slánským, nález záznamu uprostřed zchátralého areálu zámku v Panenských Břežanech, jenž v minulosti sloužil i jako Výzkumný ústav kovů, vyvolává také otázky. V první řadě není jasné, jak se natolik historicky cenný materiál ocitl na takovém místě a zůstával tak dlouho mimo pozornost laické i odborné veřejnost.
Týdeník Euro přinesl svědectví bývalého úředníka komunistického ministerstva zahraničního obchodu Václava Hláska, podle jehož verze na bedny s nahrávkami narazili brigádnici jeho firmy při vyklízení sklepa dnešního sídla KSČM v ulici Politických vězňů. Nález vážící dvě tuny prý nejprve uskladnil ve své garáži v Panenských Břežanech. Bedny pak přesunul do areálu Výzkumného ústavu kovů, kde začal v roce 2000 začal pracovat.
Podle odborníků však není jeho verze příliš pravděpodobná, Hlásek ji kromě svých slov nemá čím doložit. Od jeho vyprávění se distancuje i KSČM. „Veškerou příslušnou dokumentaci z minulosti jsme odevzdali Národnímu archivu ČR. Pro tvrzení pana Hláska, kterého neznáme, nedisponujeme sebemenším faktickým pozadím,“ sdělil týdeníku Euru mluvčí komunistů Robert Kvacskai.
