Štvanice
foto: Photobucket.com, Reprofoto
| Ostrovy v Praze |
|
Pražské ostrovy
Vznikly většinou usazováním naplavenin. Během staletí byly využívány porůznu. Někde cvičili střelci, jinde se mlelo ve velkém obilí, a na jednom z pražských ostrovů se dokonce rýžovalo zlato. Nyní slouží většinou odpočinku.
Císařská louka
Táhne se jižně od Železničního mostu mezi hlavním korytem Vltavy a bývalým vorovým přístavem u smíchovského břehu. Ostrov vznikl z bývalé louky na smíchovském břehu až v roce 1902, kdy byl v její západní části vyhlouben zmíněný vorový přístav.
Veslařský ostrov
Leží jižně od Vyšehradu, mezi Podolím a Císařskou loukou. Vznikl usazením naplavenin na mělčině. Původně se jmenoval Schwarzenberský, podle knížecího rodu, kterému dlouhá léta patřil. Jsou tu klubovny, loděnice a jiná vodácká zařízení. Ostrov, který dostal svoje původní jméno až v roce 1952, byl uměle prodloužen potopením nákladní lodi.
Petržilkovský ostrov
Zbývající cípek bývalého většího ostrova, který ustoupil stavbě propusti pro lodní dopravu. Zbyla prakticky jen bývalá vodárenská věž a jeden strom. Své jméno dostal po Janu Petržilkovi, který tu měl mlýn.
Dětský ostrov
V minulosti se jmenoval po svých vlastnících například Maltézský, Hykyšův, Funkovský nebo Židovský. Mezi ním a přilehlým Janáčkovým nábřežím na Smíchově vznikla v letech 1913 až 1916 plavební komora. Při její výstavbě byl Dětský ostrov zvětšen o část sousedního Petržilkovského ostrova. V budoucnu by se měl Dětský ostrov proměnit společně se Střeleckým ostrovem a Žofínem, se kterými ho spojí přívoz, v jedno velké rozmanité sportoviště.
Střelecký ostrov
Postupně se mu říkalo napříkad Horní ostrov, Malé Benátky, Vodní dvůr či Trávník. Své současné jméno získal v šestnáctém století, kdy tu bylo zřízeno cvičiště pražských ostrostřelců. V roce 1882 se tu uskutečnil první všesokolský slet. Nyní se na Střeleckém ostrově konají hudební festivaly, o prázdninách tu funguje letní kino a hrají se tu i turnaje ve stolním fotbale či v kuličkách.
Žofín (Slovanský ostrov)
Původně šlo o malý ostrůvek, na kterém stály staré Šitkovské mlýny. Jméno Žofín vymyslel v 19. století Václav Novotný, který ostrov proměnil ve významné kulturní centrum své doby. Konaly se tu večerní koncerty. Slovanský ostrov se mu říká od roku 1925, kdy byl přejmenován na počest tamního Slovanského sjezdu v roce 1848. Nyní je na ostrově park a koncertní palác.
Kampa
Kampa, které se dříve říkalo jen ostrov nebo ostrov pod mostem, vznikla jako jediná z pražských ostrovů uměle. Od malostranského břehu ji oddělil náhon Čertovka, který poháněl tři zdejší mlýny. Skutečným ostrovem se však stala Kampa až v 16. století, kdy byla tato bahnitá oblast zvýšena a zpevněna navážkami z ruin požárem zničených malostranských domů. Na Kampě je nyní starý rynek obehnaný historickými domy, unikátní Sovovy mlýny a park, který čeká příští rok velká obnova.
Štvanice
Ostrov, dlouhý 1250 a široký 190 metrů, dostal jméno na konci 17. století. Tehdy tu byla totiž postavena dřevěná ohrada, v níž se konaly štvanice psů na býky, medvědy a kance. Až do konce devatenáctého století se pořádaly na Štvanici nejrůznější zábavy a veselice. V roce 1932 tu byl otevřen první zimní stadion v Praze, který funguje dodnes. Návíc je tu i centrální tenisový kurt.
Císařský ostrov
Největší pražský ostrov o rozloze 29 hektarů leží mezi Bubenčí a Trojou. V minulosti byl v soukromém vlastnictví císaře Rudolfa II.. Ostrov několikrát razantně změnil svůj tvar. Ten současný dostal až na přelomu 19. a 20. století, kdy původní řečiště Vltavy významně proměnila výstavba plavebního kanálu a podbabského zdymadla. Nyní je tu velká čistírna odpadních vod.
|
Jediným proti povodni chráněným
pražským ostrovem je Kampa, kam
byly po velké povodni v roce 2002
instalovány mobilní hráze.
Plánované využití ostrovů v
budoucnosti dost kontrastuje
s jejich funkcí v minulosti.
Během jejich staleté historie
byl totiž každý určen naprosto
jiným účelům. Na zmíněné
Kampě byly mlýny a později
honosné zahrady, na Císařské
louce vorový přístav a rýžoviště
zlata. Na již zaniklém Papírenském
ostrově pro změnu vcelku očekávaně
papírna.
Od ostrostřelců ke kuličkám
Například Střelecký ostrov v samém centru Prahy byl v minulosti propůjčen ostrostřelcům, kterým sloužil jako cvičiště. Hned třikrát z něj byl právě díky nim odražen útok cizích armád na Staré Město. Nyní je to místo, kde se čas od času konají hudební festivaly, například United Island nebo Střelák, o prázdninách tu je roztaženo velké plátno letního kina a zápolí tu také mistři ve cvrnkání kuliček.
Budoucnost Střeleckého ostrova patří sportu.
Společně se Žofínem a Dětským ostrovem se má proměnit ve sportovní areál. „Všechny ostrovy, tedy Žofín, Střelecký a Dětský ostrov chceme upravit v jakési centrum odpočinku a sportu. Plánujeme tu také zřídit přívoz, aby mezi nimi mohli lidé bez problémů cestovat,“ řekl mluvčí první městské části Alexandr Koráb. Přívoz, který má všechny ostrovy propojit už v letošním roce, by měl být navíc začleněn do systému pražské integrované dopravy. To znamená, že se bude na loďce platit běžnou přestupní dvacetikorunovou jízdenkou nebo předplatným kupónem.
Sportoviště, která plánuje jednička na svých třech ostrovech, jsou už nyní k vidění například na Císařské louce. Ve zdejším sportovním centru Fun Island je umístěno velké lanové centrum se sto padesát metrů dlouhou lanovkou. Funguje tu lukostřelecká nebo paintballová střelnice a návštěvníci se tu mohou projet i v terénní buggině.
Jinak je na ostrově, který dostal své jméno od veliké hostiny na počest korunovace krále Václava II., také stadion vodních sportů.
Zimní stadion, čistička.
Ve zbytku pak park a koně
Trochu jiná situace než na centrálních pražských ostrovech je na obou ostrovech, které vlastní magistrát hlavního města. Štvanice a Císařský ostrov jsou totiž z velké části zastavěny. Na Štvanici je už od roku 1932 nejstarší zimní stadion v České republice a centrální tenisový kurt, na Císařském ostrově nyní již delší dobu velká čistírna odpadních vod.
Magistrát ani jednu z dominant bourat nehodlá, chce pouze upravit relativně malé zelené plochy, které na ostrovech zbývají. „Východní část Štvanice se stane veřejně přístupným parkem s cyklostezkou. Západní pak zůstane tenisu a zachován by tu měl být i zimní stadion,“ popsal plánované využití druhého největšího pražského ostrova radní Pavel Klega.
Dominantou Císařského ostrova mezi Holešovicemi a Trojou je už dlouhá léta velká čistírna odpadních vod. Ta se má v budoucnu ještě rozšiřovat. To se mnohým lidem nelíbí. Bojí se totiž, že pokud k rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod dojde, bude velice narušen nynější přírodní charakter střední části ostrova. Ve východní části ostrova byl před časem vystavěn jezdecký areál, se kterým tu hlavní město počítá i nadále.
