Na takzvané konzistoři, která začala v 10:30 se Duka dozvěděl, jakou římskou baziliku dostal pod patronát a jaký má služební titul. Papež Benedikt XVI. vedl bohoslužbu kde připomněl práci a povinnosti kardinálů v současném světě.
Slavnostní nápěv z evangelia podle Marka zpíval mladý bohoslovec Z Česka, který studuje v kněžském semináři ve Vatikánu. Dekret a s prstenem předal papež Dukovi zhruba v 11:20.
Kardinálové v bazilice svatého Petra.
Papeže obklopilo všech jedenadvacet kardinálů.
Papež novým kardinálům v úvodu ceremonie připomněl, že červená barva biretu a roucha, které mají na sobě, symbolizuje, že pro víru musejí být připraveni prolít i svou krev.
Benedikt, který v dubnu oslaví 85. narozeniny, do baziliky přijel na speciální pohyblivé plošině, kterou používal již v uplynulých měsících. Podle Vatikánu se tak má zabránit zbytečnému vysilování papeže.
Odpoledne bude Duka v chrámu svatého Řehoře VII. sloužit mši pro tisícovku českých poutníků, kteří ho na jeho slavnostní pouti doprovázejí. Obřadu by se měl zúčastnit i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Duka po jmenování kardinálem vyslovil názor, že se tím dokládá především význam Prahy pro Vatikán.
Fotogalerie z konzistoře |
Jako kardinál bude Duka moci být mezi těmi, kdo volí nového papeže. Naopak jeho předchůdce v úřadu pražského arcibiskupa kardinál Miloslav Vlk s blížící se osmdesátkou tento okruh opustí.
Přidělování titulárních kostelů je vykládáno jako projev papežovy péče o Řím, neboť hlava katolické církve je zároveň římským biskupem. Dukovi připadl kostel svatého Marcellina a Petra.
Italský kostel svatého Marcelina a Petra
Duka u věhlasných krejčíNáležitosti kardinálského oděvu s výjimkou biretu si nový český kardinál nechal ušít u věhlasného vatikánského krejčího Raniera Mancinelliho, který tvrdí, že šije pro další vysoké vatikánské hodnostáře včetně papeže. Duka si u něj objednal červeně lemovanou kleriku (roucho), červené cingulum (široký pás látky na přepásání) a solideo (malá kulatá čepička), ale i slavnostní oděv, který je jasně červený celý kromě bílé rochety a bílé mitry. Druhou kardinálskou kleriku si pražský arcibiskup objednal u prý u ještě slavnějšího krejčího Annibala Gammarelliho z rodinného krejčovství v Římě s tradicí sahající do 18. století. Gammarelli, který prý také šije i pro papeže, tvrdí, že vše po knoflíkovou dírku je ruční práce. Roucha šije z italských látek; hedvábí se ale oproti dřívějším dobám prý užívá méně. |
Čestná funkce volitelů papeže
Kardinálové jsou od roku 1059 výhradními voliči nových papežů. Titul je čestný a není spojen s úřadem, je to "pouhá" funkce papežova poradce v nejdůležitějších otázkách.
Slovo kardinál vychází z latinského cardo, což znamená veřeje, které drží dveře, a čepy, na kterých se dveře otáčejí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kardinálové tvoří tzv. kolegium kardinálů, které má nyní 192 členů. Pokud jsou mladší 80 let, jsou povinni účastnit se konkláve, která novou hlavu katolické církve volí a jež má maximálně 120 členů.
Demonstrace v Praze V Praze se na Hradčanském náměstí před Arcibiskupským palácem konala demonstrace proti politickému působení arcibiskupa Dominika Duky. Protestů se zúčastnilo asi dvacet lidí, kterým vadí Dukovo přátelství s prezidentem Václavem Klausem a podpora reforem vlády Petra Nečase. |
Česko má v současnosti kromě Duky jednoho kardinála, a to Miloslava Vlka. Ten v květnu oslaví 80. narozeniny, a proto se již nebude moci další volby papeže účastnit.
Duka, jehož jmenování oznámil 6. ledna papež Benedikt XVI., se stal 22. kardinálem z českých a moravských diecézí a je v pořadí 11. kardinálem mezi pražskými arcibiskupy. Titul kardinála se získává udělením, tedy pouhým jmenováním, kardinálové se nesvětí ani nežehnají jako opati ani se nekoná jejich intronizace či pověření úřadem.
Duka získá vatikánské občanství
Kardinálové se stávají součástí kléru římské diecéze a dostanou titulární kostel, i když nadále sídlí ve svěřených diecézích či zastávají funkce v římské kurii. Získávají i vatikánské občanství a pas.
Kardinálský oblek má jasně červenou barvu, která připomíná barvu krve. Hodnostář obléká červeně lemovanou kleriku (dlouhé splývavé roucho přiléhající k tělu), červené cingulum (široký pás látky na přepásání) a malou kulatou čepičku zvanou solideo.
Slavnostní oděv je pak celý červený s výjimkou bílé rochety (volného roucha s rukávy, sahajícího po kolena a na okraji často zdobeného krajkou) a bílé mitry (liturgické pokrývky hlavy špičatého tvaru). Součástí znaku je červený čtyřrohý kardinálský klobouk (kardinálský biret).
Kardinálovi přísluší oslovení Vaše Eminence. Při jmenování dostane kardinál biret, jmenovací dekret a kardinálský prsten - znamení svazku s církví. Na prstenu jsou postavy apoštolů Petra a Pavla inspirované sochami před vatikánskou bazilikou, s osmicípou hvězdou uprostřed, symbolem Panny Marie.
Duka je šestým českým kardinálem od roku 1945Josef Beran (1888-1969; kardinálem jmenován v lednu 1965) - pražský arcibiskup z let 1946 až 1969 měl zkušenosti s odporem proti nacismu i komunismu. Za heydrichiády byl jako rektor pražského arcibiskupského semináře zatčen, prošel pankráckou věznicí, Terezínem i koncentračním táborem v Dachau. Po válce se stal pražským arcibiskupem, po únoru 1948 odmítl vyhlásit loajalitu katolické církve režimu. V červnu 1949 byl internován, po amnestii v roce 1963 musel žít mimo Prahu. Když ho v lednu 1965 papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, mohl odjet na obřad do Říma, ovšem bez možnosti návratu. Zemřel v Římě, pohřben je mezi římskými biskupy v podzemí svatopetrské baziliky. Štěpán Trochta (1905-1974; kardinálem jmenován tajně v dubnu 1969, zveřejněno to bylo o čtyři roky později) - podobně jako Beran okusil nepřízeň nacistického i komunistického režimu. Za první republiky působil tento salesián mezi skautskou mládeží, za války pro pomoc odbojářům a Židům prošel Terezínem a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. V roce 1947 se stal litoměřickým biskupem. Začátkem 50. let byl internován ve svém sídle a v roce 1954 byl odsouzen na 25 let. Z vězení vyšel po amnestii v roce 1960, poté pracoval jako dělník a údržbář. V roce 1968 se vrátil do biskupského úřadu, po srpnové okupaci ale znovu čelil perzekuci. Zemřel po jednom z vyčerpávajících jednání s krajským církevním tajemníkem. František Tomášek (1899-1992; kardinálem jmenován tajně v květnu 1976, zveřejněno to bylo v červnu 1977) - v prosinci 1977 byl vybrán dosavadní apoštolský administrátor pražské diecéze do dlouho neobsazeného úřadu pražského arcibiskupa. Veřejně známým se stal v 80. letech během otevřeného konfliktu katolických věřících s režimem, aktivně vystupoval na obranu utiskovaných kněží a věřících a požadoval náboženskou svobodu. Velký podíl měl na svatořečení Anežky Přemyslovny na podzim 1989, které se stalo předznamenáním listopadové revoluce. Arcibiskupský stolec opustil v roce 1991, jeho nástupcem se stal Miloslav Vlk. Miloslav Vlk (*1932, kardinálem jmenován v říjnu 1994) - po maturitě na gymnáziu pracoval jako tovární dělník, vystudoval nejprve archivnictví a později Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích; vysvěcen na kněze byl v červnu 1968. Pracoval jako sekretář českobudějovického biskupa (1968-1971), poté působil jako kněz. V říjnu 1978 mu byl odebrán státní souhlas a do roku 1986 pracoval jako uklízeč, poté byl dva roky archivářem ve Státní bance československé. Jako kněz mohl opět působit od ledna 1989, v únoru 1990 byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, v červnu 1991 vystřídal kardinála Tomáška v čele pražského arcibiskupství, jež vedl do dubna 2010. Tomáš Špidlík (1919-2010; kardinálem jmenován v září 2003) - jezuitský duchovní byl jedním z největších znalců východního křesťanství s letitou pedagogickou praxí a širokou publikační činností. Do noviciátu jezuitského řádu nastoupil po uzavření vysokých škol nacisty, po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze a vyslán do Říma. Do komunistického Československa se Špidlík už nevrátil. Doktorát získal na Papežském institutu východních studií, působil na Gregoriánské univerzitě i na vysokých školách v Americe či v Africe. Dominik Duka (*1943, kardinálem jmenován letos v lednu) - v polovině 60. let začal studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1968 vstoupil mezi dominikány, vysvěcen byl v červnu 1970. Jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o státní souhlas a dalších 15 let pracoval ve Škodě Plzeň. I nadále se ale věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. V roce 1986 se stal provinciálem dominikánského řádu a v této funkci působil až do do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. V únoru 2010 byl jmenován pražským arcibiskupem, úřadu se ujal o dva měsíce později. |
