Návrh na zdanění finančních náhrad podali poslanci KSČM. V úterý jej podpořila vláda Andreje Babiše (ANO).
„Je to také otázka závazku pohledávky, kterou podepsal náš stát,“ uvedl Duka na dotaz novinářů potom, co se setkal s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Na setkání ale, jak oba uvedli, o novele komunistických poslanců nedebatovali.
Duka podotkl, že se zapomíná na to, že tím, jak se církve finančně osamostatňují, budou platit daně z výnosů ze svého majetku. „Jestliže dříve, když jsme financováni státem, tak daně, které se platily za zaměstnance, tak šly ze státní poklady. Teď půjdou z té vlastní,“ řekl.
V případě, že by byla předloha přijata, by podle Duky nastal takový chaos, že na Ústavní soud by se musel někdo obrátit dřív, než by tak učinily církve. Osobně ale obavy nemá. „Vím, že právní cestou se půjde dál,“ dodal.
Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun, píšou. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená. O potřebě korekce církevních restitucí mluvil po jednání vlády i Babiš, podle kterého jsou náhrady prodražené.
Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013. Zároveň ale každoročně klesají státní příspěvky církvím na jejich činnost. Stát je bude vyplácet do roku 2030, potom se církve budou financovat samy.
