Pro prezidentův dekret hlasovalo 445 ze 450 poslanců dumy. Putin svůj krok vysvětlil zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení strategické stability v důsledku postoje Spojených států, jejich neschopnosti dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia a nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska.
Rusko se cítí ohroženo. Putin pozastavil dohodu s Američany o likvidaci plutonia |
Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení. Washington nad krokem Moskvy vyjádřil zklamání.
Vztahy mezi oběma velmocemi se prudce zhoršily po ruské anexi Krymu, na kterou Západ reagoval uvalením sankcí na Rusko.
Lavrov nicméně řekl, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, zůstane mimo zbrojní aktivity. Podle ministra je Putinovo rozhodnutí signálem Washingtonu, že se nedá s Ruskem jednat z pozice síly, ani „jazykem sankcí a ultimát“.
  |
Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia, což by podle expertů stačilo k výrobě 17 tisíc jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.
Experti připomínali, že podpis dohody nemusí znamenat, že obě strany své zásoby plutonia skutečně zlikvidují. Obě země dojednaly likvidaci podobného množství plutonia už v roce 2000, dohoda ale nikdy nevstoupila v platnost.
