18. ledna 2018 6:37 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Dušan Sam Jurkovič aneb Slovenští architekti v českých zemích

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Detail okna chaty Libušín na radhošťských Pustevnách,1897–1899. Pohádková... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Detail okna chaty Libušín na radhošťských Pustevnách,1897–1899. Pohádková... | foto: Zdeněk Lukeš

Letos slavíme 100 let od vzniku Československé republiky, výročí si připomeneme také miniseriálem, jehož tématem budou práce slovenských architektů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a pak recipročně díla českých architektů na Slovensku. První díl patří Dušanu Samovi Jurkovičovi (1868–1947), bezesporu nejslavnějšímu Slovákovi mezi projektanty.

Na území Slovenska nebyla až do druhé světové války žádná škola, kde by se dala studovat architektura, nepočítáme-li stavební průmyslovku v Prešově. A tak mladí adepti oboru odcházeli do Vídně, Budapešti nebo Prahy. Většina se jich pak vrátila domů. To byl nakonec i Jurkovičův případ. Ten však naštěstí po absolutoriu vídeňských studií na Státní průmyslové škole u profesora Camilla Sitteho a krátké praxi v Martině, kde se zajímalo místní lidovou architekturu, odjel do Vsetína a později se usadil v Brně.

Do Bratislavy pak odešel až na prahu dvacátých let, a tak většinu staveb ze svého vrcholného období zanechal v Čechách a na Moravě. Výjimkou je jen Slovenský dům ve Skalici poblíž moravských hranic.

Složité tvarosloví, výrazná barevnost

Pro Jurkovičovu tvorbu tohoto období je příznačná inspirace lidovou architekturou, ale také anglickým hnutím arts and crafts, které propagovalo moderní pohodlné bydlení v kontaktu s přírodou, a také vídeňská secese, zejména práce okruhu Otta Wagnera.

Všechny tyto tendence byly blízké i vůdčí osobnosti české architektonické scény Janu Kotěrovi, který se s Jurkovičem spřátelil, podobně jako výtvarníci Mikoláš Aleš, Jožka Uprka a další. Svérázná tvorba slovenského projektanta uchvátila i řadu dalších osobností v Evropě. Ti oceňovali zejména jeho fantazii i dokonalou znalost lidové architektury a její transformaci do osobitých děl.

Jurkovič na Náchodsku: přestavba usedlosti Peklo u Náchoda (1901)
Dřevěný krytý most vedoucí ze zámku do zahrady v Novém Městě nad Metují (1908–1913)

Jurkovič vytvořil svá nejvýznamnější díla na území Moravy, dále na Náchodsku a pronikl i do Prahy. Velký ohlas mu přinesla už raná díla z let 1898 až 1905: dřevěné sruby na radhošťských Pustevnách, křížová cesta na vrchu Hostýně, nedokončený lázeňský areál v Luhačovicích nebo vlastní dům v Brně (Morava), dále Bartelmusův letní dům, adaptace mlýna Peklo a úpravy zámku v Novém Městě nad Metují (Náchodsko). Složité tvarosloví i výrazná barevnost jsou pro toto období příznačné.

V interiérové tvorbě se však objevují i vážnější tóny, ovlivněné střídmým designem architektů proslulých uměleckých dílen Wiener Werkstätte, zejména brtnického rodáka Josefa Hoffmanna, jak je to patrné na některých interiérech novoměstského zámku. V následující éře se poněkud divoká Jurkovičova tvorba zklidňuje, secese je na ústupu a nahrazuje ji střídmá moderna, i když folklorní motivy přetrvávají.

Poněkud nedoceněnou stavbou je Škardův činžovní dům v Brně ovlivněný pozdní tvorbou Josepha Marii Olbricha. Patří sem i dvě pražské vily z let 1907 a 1908 – dr. Jana Náhlovského v Bubenči a Josefa Poledneho v Braníku (ta byla bohužel později přestavěna). Mimořádným dílem jsou i Jurkovičovy válečné hřbitovy v Haliči – dnes v polském podhůří Vysokých Tater –, které byly nedávno pečlivě rekonstruovány.

Výjimečná zakázka: mohyla generála Štefánika

Poslední prací slovenského architekta na našem území je Jiráskova turistická chata s rozhlednou na vrchu Dobrošovu Náchoda. Její projekt vznikl už před válkou, ale vystavěna byla až ve 20. letech.

Jiráskova chata na Dobrošově (1912–1924)

Po skončení první světové války se Dušan Jurkovič přesunul na Slovensko. Získal mimořádnou zakázku na projekt mohyly generála Milana Rastislava Štefánika na Bradle. Tento kamenný monument sice vychází z principů architektovy tvorby, ale představuje již odklon od folkloru k modernímu klasicismu v intencích dalšího velikána evropské architektury té doby Jožeho Plečnika. Na Slovensku již Jurkovič zůstal a v následujících dvou dekádách navrhl další významné stavby, poznamenané již rychle se měnícími styly té doby – národním dekorativismem (domy v Bratislavě) nebo konstruktivismem (Kochovo sanatorium tamtéž, stanice lanové dráhy na Lomnický štít ve Vysokých Tatrách).

První slovenský národní umělec

Jurkovič nebyl příznivcem samostatného Slovenského státu a v průběhu druhé světové války si skicoval památníky obětí totalitního režimu. Po jejím skončení mu byl – jako prvnímu Slovákovi – udělen titul národního umělce. Komunistického převratu se již nedožil, ale dá se předpokládat, že jako obdivovatel Masaryka a Štefánika by nebyl následným vývojem příliš nadšený.

Jurkovičova tvorba patří do zlatého fondu československého umění první poloviny minulého století, ale hranice naší země svým významem výrazně přesahuje. Když autor těchto řádků loni v létě představil československou architekturu na přednášce v Dublinu, označil dílo Dušana Sama Jurkoviče jeden irský kolega za fascinující.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz