O tom, jakou cestu Evropa zvolí, se rozhodne již ve čtvrtek. Na tento den je totiž naplánováno jak zasedání Evropské centrální banky (ECB), tak i britské Bank of England. Ačkoliv obě čelí podobným problémům, jejich přístup bude podle očekávání rozdílný.
„Šéf ECB Jean-Claude Trichet hovořil v poslední době poměrně jednoznačně, slyšeli jsme klíčová slůvka jako ‚pozorně sledovat a v případě nutnosti zasáhnout‘,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Od ECB se tedy očekává, že zvýší svou základní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu. Komerční banky, které si od ECB půjčují, tak budou muset platit úrok ve výši 1,25 procenta. Ekonomové se shodují, že do konce letošního roku ECB zvýší sazby až na úroveň 1,75 procenta.
Banka se tak může po více než ročním období, kdy musela hasit požáry v eurozóně, odkupovat dluhopisy bankrotujících zemí a lít miliardy do finančních institucí, konečně zaměřit na svůj primární cíl – stabilní cenovou hladinu.
Její růst by se měl podle cíle ECB pohybovat na dvou procentech, reálná inflace je však už čtvrt roku o 0,6 procentního bodu vyšší.
V tomto směru je na tom ale o hodně hůře Bank of England (BOE). Se stejným inflačním cílem jako ECB čelí inflaci 4,6 procenta. Přesto podle odhadů ve čtvrtek oznámí zachování rekordně nízkých sazeb.
Na rozdíl od EU se totiž britský HDP v prvním čtvrtletí letošního roku propadl o 0,6 procenta. Představitelé BOE se proto obávají, že by hospodářství, které už teď ohrožuje vysoká nezaměstnanost, vládní škrty a nízká spotřeba, dostalo další ránu.
Další pokles by mohl postihnout také Řecko, Irsko nebo Portugalsko, které procházejí složitou obnovou ekonomiky. Zvýšená sazba od ECB se na druhou stranu hodí Německu, které roste vysokým tempem a hrozí přehřátí ekonomiky.
Z existence společné centrální banky nicméně částečně tratí obě strany. Analýza banky Credit Suisse uvádí, že by podle takzvaného Taylorova pravidla například Řekové potřebovali základní sazbu -4,6 procenta, Němci naopak 4,5 procenta. Ačkoli se o nutnosti zpřísnit monetární politiku stále častěji hovoří i v USA, tamní centrální banka Fed se k akci zatím nechystá.
Šéf Fedu Ben Bernanke prohlásil, že „nárůst inflace bude jen přechodný“ a je způsoben hlavně cenami potravin a energií.
Do debaty se ale vložil i Mezinárodní měnový fond. Podle jeho studie, založené na datech z let 2003 až 2007, není růst cen potravin jen přechodná záležitost a centrální banky by neměly argumentovat tím, že takzvaná jádrová inflace je nízká.
Jednotná není ani rada Fedu. Část tvrdí, že bude třeba zakročit do konce roku, část se obává dalšího zvýšení nezaměstnanosti.
Pružná reakce nechybí čínské centrální bance. Ta včera již počtvrté od října navýšila svou sazbu. Vládě se totiž stále nedaří zkrotit nárůst cen bydlení a hrozí splasknutí realitní bubliny.
***
Jak na úrokové sazby? Centrální banky volí mezi bojem s inflací a hrozbou zpomalení ekonomik
Evropská centrální banka zítra s největší pravděpodobností po necelých dvou letech zvýší základní úrokovou sazbu na 1,25 procenta.
Americký FED, který drží úrokovou sazbu na rekordním minimu už více než dva roky, se k podobnému kroku zatím nechystá.
stagnace úrokových sazeb
zvyšování úrokových sazeb
USA
základní úroková sazba
0,25 %
inflace
2,1 %
růst HDP ve 4Q 2010
3,1 %
Velká Británie
základní úroková sazba
0,5 %
inflace
4,4 %
růst HDP ve 4Q 2010
-0,5 %
Eurozóna
základní úroková sazba
1 %
inflace
2,6 %
růst HDP ve 4Q 2010
0,73 %
Česká republika
základní úroková sazba
0,75 %
inflace
1,8 %
růst HDP ve 4Q 2010
0,3 %
Brazílie
základní úroková sazba
11,75 %
inflace
6,01 %
růst HDP ve 4Q 2010
0,7 %
Indie
základní úroková sazba
5,75 %
inflace
8,82 %
růst HDP ve 4Q 2010
8,20 %
Čína
základní úroková sazba
6,31 %
inflace
4,9 %
růst HDP ve 4Q 2010
9,8 %
Japonsko
základní úroková sazba
0 %
inflace
0 %
růst HDP ve 4Q 2010
-0,3 %
zdroj: Trading Economics, ČNB, ECB
